Pane profesore, postoje evropských zemí ke GM plodinám se spíše zpřísňují, například Německo letos zakázalo další výsev Bt kukuřice MON 810. Jak by se v kontextu těchto změn měla v budoucnu vyvíjet rozloha výsevu GM plodin v České republice?

Výsev Bt kukuřice se nemůže řídit okolními státy, ale výskytem škůdců. Pokud se u nás bude šířit zavíječ jako doposud, pak jsou pouze dvě možnosti: stříkat chemickým insekticidem s drastickým dopadem na přírodu nebo použít Bt kukuřici. Třetí případ (nedělat nic a akceptovat ztráty) je nepřijatelný, protože by sklizeň byla promořena kancerogenními mykotoxiny.

Jiná otázka je šíření dalšího škůdce – bázlivce kukuřičného. Ten způsobuje pouze velké ztráty zemědělcům, ale nekontaminuje úrodu. „Klasická“ obrana je zaorávání insekticidu do půdy. Bude otázka hodnocení rizik, zda použít další odrůdu Bt kukuřice, nebo chemii.

Také ke GM bramborám mají evropští politici výhrady. Proti pěstování bramborové linie Ampflora se nedávno vyslovila Rada ministrů zemědělství EU. Jaký další vývoj v povolovacím procesu očekáváte a co by to pro budoucnost pěstování GM brambor v České republice znamenalo?