Tou nemajetnou a bezcennou lůzou jsou tedy v očích těchto „lidí jiné kategorie“ v podstatě např. všichni učitelé základních i středních škol, mnozí pracovníci státní správy se středním i vysokoškolským vzděláním a celá plejáda zaměstnanců, řemeslníků, o důchodcích nemluvě. V podstatě se zřejmě jedná o velkou část naší platově stále klesající střední třídy.

Když jsem už dříve něco podobného někde zaslechl, tak jsem to považoval za jakýsi výron pomatenosti, za nějaké zdrogované hlasy z přítmí podivných barů, ze šedé zóny napájené špinavými obchody nejrůznějšího druhu. Možná jen marginální a přechodný jev.

Ale opravdu? Abychom se nemýlili! V období sociálních sítí a různých bratrstev kočičí pracky podávané v bílých rukavičkách i našim vlivným úředníkům a politikům není již vůbec důležité, zda se jedná pouze snad o desítky, či třeba stovky takto smýšlejících individuí. Důležitý je jejich vliv. Vždyť tu máme jeden takový dost zvláštní případ denně na očích – LIDEM - pidistranička bez řádných voleb, která je přímo existenční oporou vlády při hlasování o stěžejních zákonech. Stačí pár lidí, schopných i všehoschopných. Tímto LIDEM ještě nespojuji s výše uvedeným problémem.

S jistou mírou pravděpodobnosti lze spekulovat o tom, že tyto zcela zjevně fašistoidní názory vyrostly na hnojišti naší rychlé privatizace, v oblasti stamilionových kšeftů, jejichž zločiny se jen velmi pomalu a občas dostávají na světlo. Řekl bych, že pro tyto zřejmě převážně rychle zbohatlé osoby je demokracie a lidskost sprosté a zcela zbytečné slovo. Člověk rovná se výše jeho příjmu a případná použitelnost(kde to začalo už víme). Jejich příjmy musí být někde kolem 250 000 až třeba 500 000 měsíčně plus/minus, možná i daleko více, takže částka 25 000.-Kč měsíčně je pro ně už mimo oblast jejich rozlišovací schopnosti. Představa, že za tyto peníze žijí i rodiny např. s dvěma dětmi je pro ně mimo jakoukoli představitelnou realitu.