Vládní přesvědčovací kampaň na obě tyto základní otázky v podstatě odpovědět nemohla. Jedním z důvodů bylo i to, že reálná účinnost protiraketového štítu v ničení balistických raket je navýsost přísně utajovaná skutečnost, kterou nelze otevřeně zveřejnit bez ohrožení vlastní bezpečnosti. Nutno podotknout, že takto by se zachovaly všechny státy, protože zveřejnění údajů o účinnosti vlastního protiraketového štítu by každý protivník bez okolků využil k tomu, aby znehodnotil jeho obranné možnosti.

Pokud však ke zodpovězení obou základních otázek nejsou k dispozici oficiální údaje o skutečné účinnosti protiraketového štítu v ničení balistických raket, je možné k nim nezávisle dojít aplikací metod užívaných k hodnocení bojové účinnosti zbraňových systémů. Lze přitom použít známých a ověřených znalostí o funkci a účinnosti již zavedených protiletadlových či protiraketových systémů, které v řadě případů byly prověřeny v reálných konfliktech. Samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, že systém protiraketové obrany GMD (Ground-based Midcourse Defence) je co do své koncepce a funkce mnohem sofistikovanější a že bude čelit cílům mnohonásobně rychlejším na vzdálenostech v řádech tisíců kilometrů v porovnání s již zavedenými protiletadlovými a protiraketovými systémy.

Bojová či operační účinnost jakéhokoliv zbraňového systému, mezi které bezesporu patří i systém protiraketového obrany GMD, se kvantifikovaně charakterizuje pravděpodobností zásahu cíle jednou ranou či dávkou k jeho zásahu (hit), vyřazení z činnosti (suppression) či zničení (kill).

Zbraňový systém je složitá sestava tvořená řadou podsystémů, které se dále skládají z mnoha funkčních a konstrukčních prvků, vzájemně svázaných nesčetnými vnitřními vazbami. To vše směřuje k naplnění kýženého účelu, a sice zasáhnout a zničit cíl. Každý z těchto podsystémů, prvků a vazeb pracuje s určitou mírou spolehlivosti, která odráží použité fyzikální principy, na jejichž základě vykonávají svoji funkci, a způsob jejich technické a technologické realizace. Pravděpodobnost zásahu cíle zbraňovým systémem je tak souhrnným vyjádřením vlivů jeho jednotlivých prvků na funkci celého systému. Na účinnost zbraňového systému mají rovněž vliv podmínky, za kterých je zbraňový systém operačně nasazen do bojové akce. Proto se pro objektivní poznání účinnosti zbraňového systému rozeznává dvojí pravděpodobnost zásahu cíle: technická či testovací a operační či bojová.