V oblasti dnešního Blažejského náměstí se nacházela jedna z nejstarších olomouckých osad. O Blažejské osadě existuje první písemná zmínka již z roku 1299, avšak podle archeologických průzkumů zde bylo osídlení už v mnohem starší době.
Blažejskému náměstí původně vévodil sedmiboký kostel sv. Blažeje, který byl přinejmenším stejně starý jako olomoucký kostel sv. Petra (doložen již z roku 1063).Spodní část kostela byla postavena z neotesaných hrubých balvanů. Jeho klenutí stálo na šesti neforemných pilířích s vysokou zvonicí se třemi zvony. Hlavní oltář v presbyteriu byl obrácen k průčelnímu oknu, což způsobovalo, že lid během bohoslužby neviděl kněze. Podivný půdorys kostela, jeho neobvyklý patron a nedostatek zpráv, vedou k dohadům o stáří objektu. Podle Václava Richtra mohl být kostel původně raně-středověkým kupeckým dvorem. První oficiální zmínka o kostelu však pochází až ze století třináctého.
V 16. století se kostel stal centrem protestantského hnutí. Během švédské okupace využívali Švédové kostelní hřbitov u sv. Blažeje k pochovávání svých mrtvých. Pohřbili zde kolem sto šedesáti osob. V josefínské době byl kostel zrušen a využíván jako skladiště. V roce 1839 ho potkal osud mnoha jiných starých olomouckých kostelů – jeho chátrající budova byla zbourána. Na místě dřívějšího kostela vzniklo náměstí současného trojúhelníkového tvaru.
Tip: Ve své jihovýchodní části se náměstí zužuje a ústí do několik metrů vysokého schodiště. Na tomto místě protínala kdysi městské opevnění tzv. Blažejská brána. Dnes schodiště vede do západní části jednoho z nejmalebnějších olomouckých parků – do Bezručových sadů. Pokud máte trochu času, park si určitě projděte. Čeká vás zde krásný výhled na hradby, kaštanové aleje, kachnami osídlené rameno řeky Moravy a na východní straně parku také Botanická zahrada.
