V aukci společnosti Waddington´s v kanadském Torontu byl vydražen obraz Jaroslava Čermáka „Šimon Lomnický žebrající na pražském mostě“ za 1 700 000Kč.
V aukci společnosti Waddington´s v kanadském Torontu byl 13.12. 2011 dražen obraz Jaroslava Čermáka (1830 – 1878) „Šimon Lomnický žebrající na pražském mostě“ s odhadní cenou 20 000 – 30 000 dolarů. Pod položkou 129 byl nabízený obraz vydražen za 70.000 CAD, což je s aukční provizí 1.700.000 CZK.
Obraz pocházející z roku 1853 byl objednán hrabětem Czerninem a Čermák jím obeslal pařížský Salon, kde mu za něj bylo uděleno čestné uznání. V roce 1874 obraz posloužil jako předloha pro grafickou prémii Umělecké besedy. Ve 20. století vlastnil obraz dirigent Fritz Shaecter, který jej odvezl do New Yorku. V roce 1987 byl obraz darován podnikateli Robertovi Wollmannovi a jeho manželce Julisce Koka Wollmanové (1924 – 2011), známé zpěvačce a herečce na Broadwayi. Po její smrti v květnu 2011 získala dílo do aukční nabídky společnost Waddington´s v kanadském Torontu.
Jedná se o jeden z prvních velkých obrazů, které Čermák vytvořil v Paříži a na rozdíl od dalších jeho děl s tématy z českých dějin, v nichž figurovaly „nezpochybnitelné“ postavy Žižky, Prokopa Holého, Přemysla Otakara II. ad., jde o malbu v mnohém kontroverzní. To je dáno především přítomností samotné ústřední postavy Šimona Lomnického, jehož hodnocení oscilovalo mezi obecnou lidovou oblibou jeho mravoučných básnických opusů a určitými pochybnostmi nad jeho postoji v době pobělohorské, především nad jeho konverzí ke katolictví a nad jeho snahami o majetkové zisky na úkor exulantů. Vzhledem k tomu, že krátce před bitvou na Bílé Hoře přišel Lomnický při požáru téměř o všechen majetek, nelze se jeho koneckonců neúspěšným pokusům o zbohatnutí příliš divit.
I z formálního hlediska je na malbě patrné, že ústřední figura Lomnického ponouká ostatní figury k zamyšlení. Téměř všechny postavy jej pozorují – skupiny žebráků, lidové i aristokratické typy, literát, ti všichni přemýšlejí nad Lomnického rolí a osudem. Aristokrat, který ve zdraví přečkal Bílou Horu, vyjadřuje opovržení, u ostatních postav cítíme směs lítosti, obdivu a melancholie. Čermák nepředkládá jednoznačný návod k hodnocení historické osobnosti a epochy, ale naznačuje komplikovanost vztahů, spletitost událostí. Lomnický působí ochable, zvláště jeho pokleslá levá ruka, která připomíná zemdlelou ruku žebračky na malbě Čermákova učitele Louise Gallaita (jde o malbu Comfort in Grief z londýnského Victoria and Albert Museum, kterou Gallait vytvořil jen rok před Čermákovým Lomnickým). Podobný je i motiv klobouku a hole v popředí.