Včera večer (2. 7. 2011) ve zprávách ČT1 v 19 hodin jsem se dozvěděl: „Německých obětí Čechů v Hranicích bylo víc jak deset i když obě komunity vedle sebe žily v klidu.“ Tak!

Němci postupně, ale plánovitě vyvražďovali český národ a všichni Němci v tom s naprostou poslušností Hitlerovi usilovně pomáhali. Všichni si přáli Hitlerovo vítězství a Čechy považovali za podřadnou rasu, nad kterou mají plné právo vládnout podle svého a také to dělali.

Na českých úřadech, v samosprávných orgánech, ve všech důležitějších podnicích obsadili Němci vedoucí místa a plně prováděli Hitlerovy plány a příkazy. Nikdo se nevzepřel. Naopak z tehdejších záznamů německé tajné policie se Němci v Protektorátu dožadovali ještě tvrdšího postupu: více Lidic, více Čechů v koncentrácích a podobně.

K pochopení, jak vypadalo klidné soužití Čechů s Němci, zcela stačí. Žili jsme trvale ve strachu o holý život, bez práv a o hladu, naprosto bez jakýchkoliv práv, vydáni zcela na libovůli a nemilost Němců, kteří nás nenáviděli a chystali usilovně náš konec.