Kanadské učitele zaráží přístup českých romských přistěhovalců ke škole. Děti mají k učení vlažný vztah, nerespektují vyučující, ignorují své povinnosti a vynechávají ve škole i několik dní, podivuje se deník The Toronto Star. Úřady se snaží rodiče přimět k tomu, aby děti do škol posílali.

Škole Romové velký důraz nekladou, což je způsobené tím, že škola Romům neposkytuje to, co by od ní očekávali. Nerespektuje jejich jazyk ani rozdílné kulturní a sociální podmínky. Rodiče dětem nemohou pomáhat, protože učivo sami nezvládají. Velkým problémem pro romské děti je vyučovací jazyk ve školách, který je odlišný od jejich mateřského jazyka.

Navíc se kanadští učitelé ve školách v okolí Toronta a Hamiltonu potýkají s návalem cikánských dětí z Čech. Školy mají problém s kapacitou i s formou výuky – Cikánů je moc a učí se neradi. Většinou vůbec neumí anglicky, takže kanadské školy musí narychlo najímat české tlumočníky a české učitele angličtiny. Překládat musí všechno – oficiální dokumenty i zadání úkolů. Zajímalo by mne, jestli u jiných národností v menším objemu se děje to samé. Kromě praktických problémů jako je jazyková bariéra nebo omezená kapacita škol jsou učitelé postaveni i před problémy hůře řešitelné. Cikánští žáci k vyučování lhostejní až podezíraví, a sami učitelé jsou překvapení, že děti nemají zažitý žádný režim školní docházky. Nerespektují dobu vyučování, často do školy nepřijdou i několik dní za sebou, vyvolávají konflikty s ostatními dětmi a nerespektují učitele. Samozřejmě, že Cikáni veškerou vinu hned hází na české školství a diskriminaci v Česku. Neví však, že za pár let je to samé díky jejich mentalitě a přístupu v Česku čeká to samé v Kanadě. A kam pak s nimi?