Nový film amerického režiséra Darrena Aronofskyho Černá labuť (Black Swan) se za mořem již nějakou tu dobu promítá. Do našich kin však dorazí až v letošním roce. Kdo sleduje filmografii tohoto režiséra, musí mu být jasné, že Černá labuť jen tak neodletí ale pěkně se uhnízdí v našich hlavách. A nebyl by to Aronofsky, kdyby tomu tak nebylo.

V minulém Aronofskyho snímku Wrestler, kde exceloval Mickey Rourke co by starý a domlácený wrestler, jsme byli svědky lidské podstaty bojovat a nevzdávat se. Ve Wrestlerovi to byl zkrachovalý otec a chudák, který více než v ringu bojuje se svým životem. V Černé labuti je hlavní postavou ambiciozní baletní sólistka Nina, kterou ztvárnila skvělá Natalie Portman. Kromě Natalie Portman se v Černé labuti objeví další známá tvář Vincent Cassel. Ten se v roli režiséra Tomase Leroye rozhodne pojmout nové představení Labutího jezera poněkud netradičně a do role bílé i černé labutě obsadí proti zvyklostem pouze jednu baletku. A právě do této role je obsazena Nina. Tady také příběh, ale nejenom ten, teprve začíná.

Jsme svědky radostných okamžiků, neskutečné baletní dřiny, kde sebou škubneme s každým křupnutím v kloubu. Sledujeme jak se Nina pomalu mění a přestává se bát života.

Postupem času a se zvyšujícím se stresem, který musí Nina vstřebávat, však začínají vystupovat na povrch hluboko ukryté problémy. Psychika je mocný nástroj a o tom nás Černá labuť dostatečně přesvědčí. Zvláště pak poslední půlhodinu filmu budete jen křečovitě sedět a potichu oddychovat. Atmosféra a stres, který ze snímku vychází, je totiž, jak je u Aronofskyho filmů zvykem, bezkonkurenční. Vyznění filmu pak prochází určitým vývojem stejně jako Nina a v průběhu tak sledujeme euforii i vystřízlivění, thriller i horor.