Hiiumaa ležící v Baltském moři je s rozlohou 1023 km2 druhým největším estonským ostrovem. Je jen velmi řídce osídlen, žije na něm okolo 11 tisíc obyvatel. Ostrov se pyšní dlouhými plážemi, pěknou krajinou ve vnitrozemí, panuje zde pohoda a klid.

To první, s čím se návštěvníci ostrova setkají, je svěží vzduch prosycený vůní borovic. Stupeň znečištění ovzduší je zde nejnižší v celém Estonsku, ostrov není poznamenán industrializací a také kriminalita zde prakticky neexistuje. Dalo by se tedy říct, že je to ideální místo pro život. Navíc zdejší atmosféra připomíná období svobodného Estonska ještě před sovětskou érou – nenastěhovalo se sem téměř žádné rusky hovořící obyvatelstvo.

V nejstarších pramenech se ostrov objevuje jako Dageida, což je pravděpodobně latinská podoba švédského jména Dagö, odvozeného nejspíše ze slov dag (den) a ö (ostrov). Mohlo by se tedy v překladu jednat o „Denní ostrov“. Druhou variantou je, že složka dag zde zastupuje časté skandinávské mužské jméno, šlo by tedy o „Dagův ostrov“. Estonské pojmenování ostrova Hiiumaa je chápáno jako „Země obrů“. Není však vyloučeno, že současný název nevznikl zkomoleninou jiných estonských slov.

Rovinatý ostrov Hiiumaa se nachází asi 22 km od pevniny, ze které není viditelný. Je tvořen převážně vápenci a mořskými usazeninami. Zdejší půdy jsou hlavně štěrkové a pískové. Ve vnitrozemí rostou již zmiňované borovice, břehy jsou zahalené porosty rákosu. Celý ostrov je propojený jedinou silnicí, z níž vedou odbočky na jednotlivé poloostrovy – jde většinou o prašné šotolinové cesty. Na ostrově nenajdete žádné cyklostezky, díky téměř nulovému provozu aut však nejsou ani potřeba. Asi jen 5 km od Hiiumaa leží ostrov Saaremaa, se kterým má pravidelné lodní spojení. Na Hiiumaa se však dostanete také trajektem z pevninské Rohuküly a dalších měst, třikrát týdně sem přilétají také letadla společnosti Air Livonia.