Motto: Ať se budeme snažit jakkoli, nenajdeme v lidech sílu mocnější, než je svobodná spolupráce jejich vůlí. A neexistuje nic jiného než vlastenectví nebo náboženství, co by mohlo po dlouhou dobu udržovat všechny občany na cestě k témuž cíli… Alexis de Tocqueville – Demokracie v Americe

Musím říct, že není „téměř neuvěřitelné“, ale skutečně neuvěřitelné, k čemu by muselo dojít. Pan Beran zde z pánů Masaryka a Beneše dělá superschopné polobohy a naopak ostatní evropské politiky pasuje do role prosťáčků, kteří se prostě nechali oblafnout. Přitom lze jistě usuzovat na „únavu z války“, ale na druhé straně šlo přeci o zkušené státníky, jejichž pozornost byla probíhajícím konfliktem vybičována na maximum.

Skutečnost, že svoji gigantickou roli popisují sami Masaryk s Benešem, nepovažuji za nijak průkaznou – zejména ty, kteří na nich nenechají nit suchou, by nemělo překvapovat, pokud tito svou činnost nevidí v reálné perspektivě a dopady svých aktivit neúměrně zveličují. Zkrátka, chci-li být konzistentní, těžko si mohu dovolit dovolávat se věrohodnosti svědectví někoho, koho na druhé straně prohlašuji za absolutně nedůvěryhodného.

Jedna věc je vyvyšovat celek nad jedince, což je kolektivismus, který rozhodně není výsadou či dokonce specifickou diferencí fašismu. Sokol jistě musel být, jako primárně tělovýchovná jednota, do určité míry kolektivní, nicméně takové organizace přece naprosto nevadí, je-li členství v nich dobrovolné, resp. ne-členství v nich není sankcionováno.