Těsně po listopadu 1989 bylo normální, že do politiky vstupovali nestandardní politici a politická uskupení. Odkud se také měli ti standardní vzít. Téměř půl století vlády jediné strany a jediné ideologie udělalo své. Když však více jak dvacet let poté vstupují do politiky opět nestandardní politici a politická uskupení, něco není v pořádku.

V pozadí jsou zřejmě okolnosti naší postmoderní a informační společnosti – rozvolňování hodnot, internet, role medií a marketingu a další, včetně zvláštního chápání demokracie, jako svobody bez odpovědnosti. Výsledkem je, že „nová vlna“ politiků ničí politiku, že po „nových tvářích“ zůstává pachuť a znechucení.

Nestandardní politická uskupení jsou dnes líhní lidí, kteří do politiky přicházejí omylem. To proto, že nepřešli standardní přípravou, selekcí, testy osobní integrity v terénu. Nemám tušení, co s tím. Nemám tušení, jak zbavit politiku pudů a vášní, přitažlivosti pro narcisy, paranoiky, falešné mesiáše, lidi hrabivé a nečestné.

A přitom politika významně zasahuje do všedních životů lidí. Děje se tak přes formování pravidel soužití a kontrolu jejich dodržování, přes tvorbu hospodářské politiky, bezpečnostní politiky, zahraniční politiky, politiky zdraví, vzdělávání a podobně. Někdy fakt stačí několik narušených osobností a společnost se rozkmitá v křečích.