Hrad Bouzov byl založen na počátku 14. století, kdy měl plnit funkci strážního hradu, tedy hlídat zemské cesty. Zpočátku nebyl výrazně spojen s žádným šlechtickým rodem, protože jeho majitelé se střídali. Teprve koncem 14. století ho získali na téměř půl století pánové z Kunštátu. Někdy se spekuluje, že se právě tady narodil budoucí český král Jiří z Poděbrad a Kunštátu. Roku 1696 Bouzov získal Řád německých rytířů, který ho pak vlastnil až do 2. světové války, kdy byl zabaven nacisty a jednu svou jednotku sem umístila SS.

Řád německých rytířů má také zásluhu na současné podobě hradu, protože jej nechal přestavět v novogotickém slohu. O přestavbě rozhodl velmistr řádu na konci 19. století, aby z Bouzova udělal reprezentativní sídlo a muzeum Řádu.

Naopak hrad Šternberk je od počátku spojen se staroslavným českým rodem Šternberků. Starší hrad stejného jména leží u Benešova. Moravskou větev rodu Šternberků i hrad Bouzov založil Zdislav ze Šternberka na konci 13. století. Jeho syn Albert pak neblaze proslul těžkými spory s olomouckým biskupem a častými útoky na biskupské majetky. To bylo ale zejména ve zlých letech po bitvě na Moravském poli, kdy tuto činnost provozovala většina šlechticů a Albert patřil na Moravě k těm nejmocnějším. Na Šternberku měl pevnou základnu a během let obsazoval významné zemské úřady (purkrabí a komorník olomoucký, maršálek český). Šternberkové si na Moravě vybudovali pevnou pozici i ve 14. století. Albert II. ze Šternberka se stal v dobách Karla IV. dokonce biskupem (byť ne v Olomouci) a na moravském hradě Šternberků nechal zbudovat kapli.

Hrad Šternberk dlouho odolával všem pokusům o dobytí a podařilo se ho obsadit až husitům v letech 1430–1432. Hrad byl po jejich vpádu natolik zpustošený, že ho v polovině 15. století museli obnovit pánové z Kravař. Od nich získali hrad sňatkem Berkové z Dubé a Lipé, kteří jsou spojeni s jeho přestavbou v renesančním duchu (po té, co hrad roku 1538 vyhořel). Od roku 1560 potom hrad vlastnila slezská knížata z Minstrberku, po nich vévodové z Württembergu a od konce 17. století Liechtensteinové. Ti mají také na svědomí romantickou přestavbu na konci 19. století zhruba do dnešní podoby. Pro dnešní návštěvníky je Šternberk jistě jedním z nejatraktivnějších moravských hradů. Mohou zde shlédnout třeba starobylou hradní kapli, soubor renesančních kachlových kamen či nádherně zdobený renesanční portál z růžového mramoru (pochází z přelomu 16. a 17. století).