Ostrov Hvar patří k největším a nejkrásnějším jadranským ostrovům. Jako jediný se chlubí nejvyšším počtem slunečných dnů v roce, což je samo o sobě zárukou ideální dovolené. Navíc tady pěstují jedno z nejlepších vín v Chorvatsku a všude vládne pohoda starých časů ...

Chorvatskou Madeirou je Hvar nazýván právě pro své mimořádně mírné, příznivé podnebí, sníh a mráz tu jsou opravdovou raritou. Ostrov vyniká množstvím zeleně a typickou tváří, kterou mu dodávají historická městečka a v horách rozeseté vesničky plné kouzelných kamenných stavení. Celý ostrov je velký necelých 300 čtverečních kilometrů, což z něj činí čtvrtý největší jadranský ostrov. Trvale ho obývá asi 11 a půl tisíce lidí, kteří žijí ve 47 sídlech. Živí je převážně cestovní ruch, ale významně také zemědělství, zvláště pak vinařství, rybolov, pěstování oliv a aromatických rostlin. Téměř každý dům obklopují rozlehlá políčka, na kterých pracuje celá rodina. Majitelé část úrody prodávají přímo doma, stačí zastavit před vraty a vejít – ve většině domů koupíte čerstvé ovoce, zeleninu, víno, pálenku nebo sýry. Při troše štěstí narazíte na paní domu, se kterou si popovídáte česky. Dle informací jedné z místních „farmářek“ se na Hvar svého času přivdalo zhruba padesát Češek.

Na Hvaru jsou dva přístavy pro trajekty z pevniny. Rychlejší cesta vás přivede do Splitu, odkud za 2 a půl hodiny doplujete do Stareho Gradu na ostrově. Stará cesta je kratší a vede z Drveniku do města Sučuraj. Kromě dvou zmíněných patří k hlavním střediskům ostrova také hlavní město Hvar, Jelsa a Vrboska, všechny ukrývají mimořádné kulturní bohatství.

Zejména správní středisko Hvar je pozoruhodným goticko renesančním městem, svého času býval hlavním benátským přístavem v této části Jaderského moře. V období humanismu se stal střediskem věd a umění. Dodnes se podařilo zachovat téměř nedotčené historické jádro, které je jedinečným svědectvím kulturní minulosti.