Nedokážu si představit, stejně jako většina mých kolegů, že bych stránky navrhoval bez kaskádových stylů. Doba, kdy se vlastnosti jednotlivých částí webu musely zapisovat přímo do stránky, je již naštěstí ztracena v propadlišti dějin a dnes se s velkým úspěchem používají externí css styly. Připojení takového souboru k stránce je jednoduché a pokud při návrhu potřebujete něco změnit, změníte pouze jediný soubor, namísto celého webu, jako dříve.

Kaskádové styly jsou senzační záležitostí, díky které stránky vypadají opravdu krásně. Horší je to však s podporou v prohlížečích. Každý prohlížeč … přesněji jeho vykreslovací jádro …. funguje na jiném principu. Je proto jasné, že i zobrazení a podpora novějších CSS vlastností je jiná. O kaskádových stylech třetí generace ani nemluvě.

Hlavně lidem, jež mají na starosti design webových stránek, intranetů a podobných projektů. Je prostě nutné předem vědět, zda se stránka bude zobrazovat stejně jak v starých, tak i současných a budoucích verzích internetových prohlížečů. Zvláště když víte, že například na firemních sítích … například u Windows 2000 ….. je vetšinou nainstalována stará, neaktualizovaná a hlavně nebezpečná verze Internet Exploreru 6. Stránky vám předem napoví, zda váš kod bude připraven i pro tento prohlížeč. Ušetří vám to čas a starosti do budoucna.

Pro lepší představu je vždy jednodušší nastínit situaci. Dejme tomu, že chci do projektu přidat podpis kolegy, a chci, aby písmo vypadalo jako ručně psané. K tomu použiji vlastnost @font-face (obrázek nahoře). Tuto vlastnost podle tabulky, kterou na webu naleznete podporují všechny prohlížeče, s vyjímkou prohlížeče Opera Mini.