Tento příspěvek je volným pokračováním série popisující mé příhody při provádění zdánlivě rutinních operací ve Windows a při práci s diskovými oddíly. Jak jste si možná všimli, předchozí díly byly často inspirovány katastrofami různého rozsahu, které jsem svojí činností způsobil.

Dnešní článek není v ničem odlišný. Opět došlo, tentokrát pouze k relativně malé, katastrofě a opět jsem ji bez ztráty kytičky překonal. Někdy si už začínám připadat jako mistr úniků. Zajímavé určitě bude, až se dostanu do situace, kdy žádné záchranné práce nepomohou.

Před pár měsíci jsem se rozhodl pořídit si svůj první externí disk. Místa není nikdy dost, zejména když často pro svou práci používáte programy pro tvorbu virtuálních počítačů, jako je VMWare či Virtualbox. Vývojové nástroje, ISO obrazy instalačních médií k různým verzím Windows a zejména soubory virtuálních disků dokáží celkem spolehlivě zaplnit i interní disk notebooku o kapacitě 320 GB. Externí disk se též vyplatí pro účely zálohování.

Na nový externí disk jsem přesunul velké množství dat včetně většiny obrazů instalačních médií a též jsem provedl zálohu velmi důležitého obsahu. Protože toto zařízení disponovalo kapacitou 640 GB, rozhodl jsem se je formátovat souborovým systémem NTFS, který díky své vnitřní struktuře nabízí teoreticky vyšší rychlost přístupu. Drobná nevýhoda může spočívat v přístupových právech, pokud médium přenášíte mezi více počítači.