V neděli 20. dubna byly na slavnostním ceremoniálu v pražské Městské knihovně vyhlášeny výsledky výročních literárních cen Magnesia Litera 2008. V kategorii kniha pro děti a mládež zvítězil a hlavní cenu za titul kniha roku obdržel výtvarník Petr Nikl za soubor poetických textů Záhádky.

Nejlepší knihou v kategorii prózy se stal soubor osmi povídek spisovatele Lubomíra Martínka s názvem Olej do ohně. Autor, který procestoval velkou část světa, se v knize zabývá kontroverzními tématy a jejich řešení zavádí až na ostří nože. Cenu Litery za poezii si odnesl básník Tašo Andjelkovski za sbírku Spálov. V kategorii publicistiky zabodoval historik a bývalý disident Petr Placák se svou knihou Fízl, ve které s pomocí vlastních vzpomínek a zápisů ze svazku, jenž na něj vedla StB, vypráví o snaze vést svobodný život v totalitním systému. Za naučnou literaturu si v silné konkurenci cenu Litery vybojoval historik Vratislav Vaníček za monografii o českém knížeti Soběslavu I.. Nakladatelským počinem bylo dokončení souboru čtyřdílné Korespondence Boženy Němcové (vyd. Nakladatelství Lidové noviny), odhalující pozadí života významné české autorky 19. století. Ocenění za překlad románu tureckého držitele Nobelovy ceny Orhana Pamuka, Mé jméno je Červená, obdržel Petr Kučera. Ten také zvítězil v kategorii objev roku, jejíž nominace byly letos pro nadbytek kvalitních debutů rozšířeny ze tří na čtyři tituly.

Ve všech uvedených kategoriích rozhodovaly hlasy odborné poroty, složené z literárních vědců, kritiků, překladatelů a spisovatelů, ale jednoho vítěze si určili svým hlasováním sami čtenáři. Svou cenu, zaštiťovanou knihkupeckou sítí Kanzelsberger, přiřkli výtvarníku a spisovateli Petru Sísovi za titul Zeď, aneb Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Kniha už nějaký čas vítězí ve světových literárních anketách.

V jedné kategorii však byla jména známá ještě před samotným vyhlášením, a to za přínos české literatuře. Cena patří dvěma Němcům, bohemistovi Eckhardu Thielemu a profesoru literatury Hansi Dieteru Zimmermannovi, kteří nesou zásluhu na vzniku monumentální řady Tschechische Bibliothek (Česká knihovna). Ta za osm let své existence zprostředkovala německy mluvícím čtenářům sto šedesát českých básníků a na šedesát prozaiků, z nichž řada vyšla v němčině vůbec poprvé.