Nedávné volby ukázaly obrovskou nespokojenost občanů České Republiky se stávající vládou v čele s Mirkem Topolánkem. Občanská demokratická strana jednoznačně ve volbách propadla a přinesla na oltář porážky nečekané oběti. Tyto volby ale můžou znamenat zajímavý milník na naší politické scéně od tzv. sametové revoluce.

Asi nejsem jediný, komu přímo vyrazil dech výsledek právě skončených voleb do krajských zastupitelstev a části senátu. Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) vyhrála na plné čáře a tady určitě platí přirovnání předsedy strany Jiřího Paroubka: „Toto bylo grandiózní, přímo fenomenální vítězství!“

Nechci bilancovat jestli je to dobře či špatně, ale něco mi tu nehraje. Byly to přece jenom volby krajské a ne celostátní a to, co se povedlo neskutečně agresivní předvolební kampaní ČSSD se jen tak nevidí. Socialisté vlastně urychlili o dva roky volby do poslanecké sněmovny, jinak se na to dívat ani nelze. Bohužel to ale neodnesla vládnoucí strana jako taková, ale její stabilní pilíře a loajální pracanti, krajští hejtmani.

Obecně popularita hejtmanů by se dala shrnout asi takto. Lidé je měli na očích, mluvili s nimi a hejtmani dělali vše proto, aby kraje rostly a obyvatelé byli spokojeni, což se ve většině krajů vedlo. Potom přijdou volby a místo opravdu odpovědných lidí sestřelí nespokojení voliči jakoby omylem své hejtmany, se kterými nemají problém. Tohle mi nepřijde fér a ČSSD si tohle může zapsat do učebnic politologie, jako jednu z nejúčinnějších předvolebních kampaní v historii našeho státu.