Tim, ze slibovala navratit Golany Syrii, podnitila u techto lidi, kteri mohli byt loajalni obcane Izraele, strach a nejistotu, z toho, co s nimi bude. Lide na Golanech zacali byt daleko mene loajalni ze strach pred rezimem Asadu. V poslednich tydnech dokonce demonstrovali ve prospech Asada.

Jsem daleko min optimisticky, nez izraelska vlada, co se tyka budouciho vyvoje v regionu. Kdyz vezmu v uvahu, ze Asaduv rezim byl vice sekularni, coz dava podnet lidem v Syrii se radikalizovat a tedy vetsi moznost radikalnim skupinam ovladat Syrii, a zaroven pod rouskou nove demokracie daleko ucineji tlacit na Izrael na navraceni Golanskych vysin a Izrael tim oslabit jak z vnejsku, tak ze vnitr.

Obyvatele Golanskych vysin se Syrskym obcanstvim, pocitujici moznost odtrhnuti se od Izraele, budou totiz k Izraeli jeste mene loajalni. Da se to pochopit – vsichni dobre vime, co by je ocekavalo v pripade navraceni Golanskych vysin, kdyby projevovali loajalnost k Izraeli.

Kdyz tato fakta beru v uvahu, da se pochopit, ze moc mista pro optimismus tu nezbyva. Neverim, ze jakykoliv novy rezim bude pratelsky k Izraeli. Kdyby se vsak Syrie rozdelila, jak bylo uvedeno v clanku, pro Izrael by to mohl byt dost dobry duvod o Golanskych vysinach prestat diskutovat, coz by casem (ne hned – muselo by to projit pomerne dlouhou casovou zkouskou stability) mohlo by to, co by zmenilo i postoj syrskych obyvatel k Izraeli – i mnozi Arabove uz chteji stabilitu a klid. Pro Syrii by to ale znamenalo tragedii a dalsi konflikty by v tom pripade byly jen otazkou casu