Kniha přináší aktuální pohledy na otázky, které jsou kladeny v rámci historické sociologie, zejména té její části, jež je označována termínem civilizační analýza. Klíčová témata práce jsou spojena s koncepty civilizace a kultury v singuláru i plurálu. Autoři sledují problematiku různorodých, historicky se proměňujících přístupů k vymezení základních teoretických rámců a badatelských orientací v interdisciplinární perspektivě. Jednotlivé kapitoly seznamují s vývojem diskusí zaměřených na obsah a vzájemný vztah pojmů civilizace a kultura, představují osobnosti, které soudobý diskurs o civilizační analýze významně ovlivnily (Norberta Eliase, Arnolda J. Toynbeeho, Shmuela N. Eisenstadta), ale i některé módní nebo méně známé autory (Alvina Tofflera, Alexandra S. Panarina). Značná pozornost je věnována tematice modernizace, globalizace, světového systému, kulturních rozdílů, rozmanitosti modernit a civilizačních střetů. Rozebírány jsou koncepce Immanuela Wallersteina, Görana Therborna, Francise Fukuyamy a Samuela P. Huntingtona. Projekt civilizační analýzy chápou editoři této publikace nejen jako specifickou oblast badatelského zájmu, ale také jako cestu k formulaci nového sociálně-historického paradigmatu.

První obsáhlejší práce o baskičtině v ČR, jejímž cílem je zprostředkovat české lingvistické veřejnosti informace o konkrétní povaze současné spisovné baskičtiny (euskara batua) a o jejích specifických jazykových rysech, jakož i o výsledcích a stavu současné baskické a španělské baskologie. Kniha obsahuje výklad o sociolingvistické situaci baskičtiny v historickém pohledu, o výsledcích dosavadních bádání týkajících se původu, genealogické filiace a vývoje tohoto jazyka, o dialektech baskičtiny s ukázkami textů a o její typologii. Jádrem synchronické části je charakteristika baskické fonetiky a fonologie, výběrová charakteristika morfologie, syntaxe a slovní zásoby (výběr je založen na odlišnostech baskičtiny od indoevropských jazyků).