Národní park souostroví Kornati byl vyhlášen v roce 1980 jako pátý tehdy jugoslávský národní park. Začala se zde budovat organizační a materiálně-technická základna pro rozvoj cestovního ruchu. Byl však kladen důraz na to, aby se tento rozvoj nijak nedotkl a nenarušil přírodu a jedinečný svět flóry a fauny, jak na moři, tak i na samotných ostrovech.
V dnešních dnech je výstavba středisek cestovního ruchu a infrastruktury dokončena, což umožňuje každému strávit zde jedinečnou a nezapomenutelnou dovolenou. Ostrovy jsou vyhledávány zejména potápěči, pro které jsou zde ideální podmínky.
Kornatské ostrovy ležící asi 15 km od chorvatského pobřeží jsou součástí severodalmatské ostrovní skupiny, která se rozkládá mezi ostrovy Dugi Otok, Žirje, Pašmanem, Vrgadou a Murterem. Omývány jsou azurovým Jaderským mořem, které kolem nich ukrývá jeden z nejrozmanitějších podmořských světů. Své útočiště zde našli mořští štíři, delfíni, cejni a hejna dalších středomořských ryb. Souostroví Kornati tvoří celkem 140 ostrovů, které obklopují mělčiny a skalnaté útesy. Vše je natěsnáno na ploše 300 km2, což nemá u středomořského pobřeží obdoby. Samotný národní park Kornati zahrnuje 89 ostrovů, z nichž největší je ostrov Kornat s rozlohou 32, 5 km2. Tyto vápencové ostrovy se táhnou v délce 25 km podél chorvatského pobřeží. Povrch ostrovů byl po mnoho let tvarován mořským příbojem, přílivem, odlivem a vanoucími větry. Díky působení těchto vlivů došlo k narušení měkké vápencové desky, vznikly úzké průlivy a labyrint z vody a ze skal. Téměř všude tak můžete spatřit vysoká skaliska, která vystupují přímo z moře. Nejvyšší je 80 metrová skalní stěna u ostrůvku Klobučaru. Jelikož tyto skaliska připomínají špičky koruny, začali jim tak místní obyvatelé říkat a z toho pravděpodobně vznikl i název souostroví Kornati. Síla příbojových vln je patrná na místech, kde jsou do pevniny zaryty hluboké trhliny a rýhy, na pobřeží ostrova Mona dokonce moře vymlelo hluboce převislé oltáře.
Ostrovy nemají kvůli svému vápencovému podloží žádné vodní toky. Dešťová voda se zachytává v nádržích zvaných gustirne a v přírodě se shromažďuje v terénních sníženinách. Na ostrovech najdeme mnoho zajímavých geologických útvarů, jako například různobarevné geologické vrstvy na ostrově Kornat, které vytvářejí nádherné vzory. Unikátní je také 200-300 metrů široký a 7 km dlouhý konec hlavního ostrova. Za průlivem se zde totiž z moře zvedá 109 vysoký skalní blok zvaný Opat. V dávných dobách byly ostrovy porostlé lesy, které byly ale vykáceny Římany. Ti je využívali na stavbu svých lodí. Docílili toho, že dnes na ostrovech nenajdeme téměř žádný strom. Římané také o 2 metry prohloubili úžinu mezi ostrovem Kornat a Dugi Otok, protože potřebovali, aby byla splavná pro jejich velké lodě.
