„Málokdy se stane, že se o prázdninách z postele vyhrabu dřív, než v osm hodin…“ ? U mě se málokdy stává, že se z postele vyhrabu před 12. hodinou polední. Například dneska jsem vstávala výjimečně v 7 a v 10 jsem měla pocit, že jsou tak 3 odpoledne. Něco na tom možná bude, ale asi krásu rán nedokážu ocenit a nikdy se tomu tak nestane. Ráno jsou na sebe lidé hodní, protože jsou nevyspalí nebo naštvaní, takže radši ani nemluví, čímž nevznikají rozepře a konflikty. Východ slunce může být krásný, několikrát jsem ho zažila – ne při vstávání, nýbrž před odchodem do postele. Má to svoje kouzlo, pokud je člověk někde v horské chatě, popřípadě stojí na Montmartru a kouká, jak se probouzí Francie. A to jen v případě, je-li hezké počasí. Nicméně mi to vnuklo nápad na konkurentní článek. A sice – jak je magická a okouzlující noc.