Je půl osmé, sychravé ráno. Z davu studentů na vlakovém nádraží v Táboře vykoukne klobouk, typický pro Čechoameričana Pavla Neufuse (55) z Prahy, který žije mimo jiné i v Táboře.

Sem jezdil už po revoluci a město si oblíbil. Nyní se právě vrátil z burzy gramofonových desek v Amsterdamu. Známe se už nějaký rok, a tak mě Pavel vítá přátelským „ahoj“ a dodává: „Nevím, co z rozhovoru bude. Znám na vše spoustu anglických výrazů, ale česky je neumím“. „To nevadí, budeme mluvit o deskách, “ uklidňuji ho. Ty začal sbírat, když mu bylo 12 let. Poprvé s nimi vyrazil na burzu na Václavském náměstí v Praze a o několik let později založil americkou společnost The Houston Record Convention, která se dealerstvím gramofonových desek zabývá. Pavel Neufus je jedním z největších sběratelů desek v České republice a s největší pravděpodobností i na světě.

Vzpomeneš si na tvojí první desku? To mi bylo dvanáct let a mohli to být The Beatles nebo podobně. Rolling Stones, Olympic, Matadors, Blue Effect… Když mi bylo 14 let, byl jsem jedním ze zakladatelů burz LP desek na Václavském náměstí. Pokládali jsme je na chodník, měnili, prodávali. Pomalu se to začalo rozrůstat. Psal se rok 1968.

To jsi začal s byznysem brzy…V 69, po normalizaci, jak tomu říkali, nás rozpustili policisté. V sedmdesátých letech se pak burzy držely, jen se stěhovaly z místa na místo – Letná, Kotce a další.