Jiráskův most, vinoucí se přes pražskou Vltavu čtvrtí Smíchov a Nové Město, jehož vznik byl vyvolán bouřlivým rozvojem průmyslového Smíchova začátkem 20. století. Most leží mezi mostem Legií a Palackého, dominantou podle níž může být poznán je nedaleko stojící Tančící dům, postavený dle návrhu architekta Vláda Miluniće. Most je pojmenován po českém spisovateli Aloisi Jiráskovi.

Jiráskův most byl postaven v letech 1929-1933 podle projektu přednosty mostního stavebního úřadu Ing.Františka Mencla a Arch.Vlastislava Hofmana. Na straně Smíchova v budování mostu překážela unikátní architektonická památka, jezuitský dispenzář zvaný též Dienzenhoferův pavilon, který byl později rozebrán. U pavilonu se nacházela bývalá botanická zahrada, proto se dnešní sady, rozléhající se za mostem, nazývají Dientzenhoferovy.

Jiráskův most byl uváděn do provozu ve třech etapách. Původní asfaltový povrch se zvlnil a popraskal již při malém provozu, proto byl následně nahrazen žulovou dlažbou.

Most má železobetonovou konstrukci, jeho celková délka činí 310 metrů. Šířka mostu je 21 metrů a u pravého břehu Vltavy 26, 9 metrů. Most má šest mostních oblouků o rozpětí 44, 8 – 51 metrů, vyztužených 8 žebry a šest pilířů obložených žulovými kvádry. Na mostě je betonové zábradlí a osvětlovací kandelábry. Do zdiva byly zabudovány bezešvé roury, které měly být v případě potřeby destrukce mostu naplněny náložemi. Během německé okupace Němci roury zabetonovali, aby čeští odbojáři nevyhodili most do povětří. V tomto období se most jmenoval Dienzenhoferův.