Nadějný řezbář Kuba (Matěj Hádek) se svou kozou (Jiří Lábus) přichází hledat štěstí do středověké Prahy. Zrovna v době, kdy se právě všude kolem budují budoucí pilíře pražské turistiky jako Karlův most či staroměstský Orloj. Řeší nejen problém se svým uplatněním, ale také svůj vztah s kyprou služebnou Mášou, jejíž vnady dodávají názvu snímku zcela jiný nádech. Největší problém je však se žárlivou kozou.

Jsem si jistý, že diváky do kin daleko spíše než popis nevábně vyhlížejícího děje přiláká fakt, že Kozí příběh je historicky prvním celovečerním 3D animovaným filmem nejen u nás, ale v celé východní Evropě. Zda nám toto prvenství skutečně může někdo závidět je bohužel velice sporné. Zdá se totiž, že autoři v čele s Janem Tománkem vyplýtvali veškerou tvůrčí energii na samotnou počítačovou realizaci svého díla a tak trochu opomněli ostatní aspekty, které dělají film dobrým filmem.

Tak především z většiny stopáže je slyšet zoufalé volání po pořádném scénáři. Tománek totiž dějovou kostru vystavěl na pověsti o pražském Orloji, ale tento solidní základ obalil pouze křečovitými šlachami infantilního humoru a povislou kůží roztříštěného děje. Šťavnaté kousky scénáristického masa chybí a divák proto hladoví. V případě, že se rozhodnete i po současné záplavě kritických recenzí film v kině navštívit, aby jste si o výsledku pětileté dřiny Tománkova týmu učinili vlastní úsudek, nezapomeňte se proto krom nezbytné dávky trpělivosti vybavit také vydatnou stravou. Obvyklý popcorn rozhodně stačit nebude.

Dalším problémem je atmosféra filmu. Kupříkladu vše, co se na plátně točí kolem prokletého Faustova domu, připomíná daleko spíše intro k počítačové hře než úsek filmového děje. Divák podvědomě šmátrá ve tmě pod sedačkou hledajíc nějaký joystick, kterým by mohl postavičku Matěje ovládat. Ten kdo rozhoduje o tom, co se na plátně bude dít, je ale výhradně Jan Tománek. A hádám neplánovaný (nebo snad chtěný?) efekt Faustova domu skutečně začíná na lidi působit – nejeden divák režiséra a scénáristu v jedné osobě Tománka proklíná.