Dále sleduji trendy u konkurence a listuji odbornými korálkovými časopisy. V České republice vychází zatím jeden, jmenuje se Korálki. Než kvůli inspiraci ho kupuji spíš pro podporu lidí, kteří ho vydávají. Je první, mladý a stále se vyvíjí. To jiné kafe jsou zahraniční časopisy s dlouholetou profesionální tradicí. Já odebírám časopis BeadStyle Magazine, kde se to zajímavostmi ze světa korálků jenom hemží.

Korálkovou mysl mám stále otevřenou, na ulici, při sledování filmu i ve frontě na párek v rohlíku. Okukuji, co mají lidé na sobě, jaké nosí šperky, kabelky, boty a další doplňky. Zkoumám, jaké barvy sluší brunetám a jaké zrzkám. Vůbec nejde o to, něco kopírovat. Naopak. Všechny tyto informace vstřebávám, míchám, nechávám žít vlastním životem. A dobré nápady se pak jenom hrnou.

Když se pustím do výroby bižuterie, mám všechny zásoby materiálu rozložené kolem sebe. Nechci se nechat rozptylovat zdlouhavým hledáním, vše musí být po ruce. Tvořím u sebe doma, nemám žádnou speciální dílnu. V tu chvíli je pokoj zcela pokrytý organizéry s korálky a komponenty.

Mám nápad, materiál i místo a můžu se pustit do výroby. Nejprve si na zkoušku poskládám korálky tak, jak by měl zamýšlený výrobek vypadat. Když se mi to líbí, mohu pokračovat v samotné řemeslné kompletaci. Někdy naopak svůj návrh předělávám, měním a zkouším nové kombinace, až vznikne zcela něco jiného.