Každý ví o koho jde. Ne o toho fousatého vraha, který ještě dožívá v Havaně, ale jeho kamaráda, toho, který skončil svou životní dráhu v Bolívii. Na plakátech a na tričkách polovzdělanců jeho dráha ještě neskončila.

Mám doma jeho knížečku Guerrilla Warfare, kterou jsem přečetl asi před třiceti lety a velký dojem to na mě neudělalo. Kdybych chtěl vést partyzánskou válku, potřeboval bych něco praktičtějšího, a kdybych se chtěl mezi přepady buržoustů nudit, listoval bych si v Kapitálu přímo.

Mnohem později jsem ve veřejné knihovně mezi cestopisy uviděl The Motorcycle Diaries. Když jsem si všiml jména autora, myslel jsem, ne to nemůže být ten slavný. Byl a přesto jsem si to půjčil. A přečetl.

O pár let později si to půjčil scénarista José Rivera (nebo možná producent Edgard Tenenbaum) a natočil stejnojmenný film. Později, když jsem četl filmové kritiky, pochyboval jsem, že se jedná o stejný motocyklový deník. Mnohem později, když jsem film uviděl, svůj názor jsem si potvrdil.