V mnoha zemích Evropy, ale nejen Evropy, nyní probíhá útok na sociální práva občanů, a skrytě i útok na práva politická. Nejde jen o navyšování věku odchodu do důchodu, ztrátu zaměstnaneckých práv, prohlubování existenční nejistoty, krizi bydlení, zdražování zdravotní péče, růst DPH, přeměnu vysokých škol na výcviková centra, rozšiřování pravomocí exekutorů. Jde i o postupnou ztrátu našeho soukromí, o mezinárodní smlouvu ACTA projednanou za zavřenými dveřmi, která de facto umožní cenzurovat internet, jde o novelizaci shromažďovacího zákona, který prodlužuje dobu ohlášení demonstrace ze tří na pět dní, o rozšiřování pravomocí policejních složek a jejich dohledu nad občany. Nakonec jde o snahu omezit ústavou garantované právo na stávku!

Lidé po celém světě však odmítají věřit tomu, že ekonomická krize byla nevyhnutelná, odmítají věřit tomu, že peněz na veřejné služby je málo, odmítají věřit nutnosti sociálních škrtů. Přijde jim divné, proč Evropská Unie, Spojené státy i jiné země dotují banky nepředstavitelnými sumami, jen aby vzápětí brali peníze nezaměstnaným, handicapovaným, seniorům, dětem, studentům… Ekonomická krize vyústila v krizi politickou. Politici nejsou schopní obhájit své kroky, lidé začínají chápat, že politici nezastupují je, že zastupují peníze a instituce, které jimi disponují ve velkém. Lidé začínají chápat, že současný systém je neudržitelný. Cítí, že politické strany baží pouze po zisku pro sebe a všelijaké své sponzory, ať už otevřené, nebo skryté.

Málokde na světě však dává vláda své pohrdání lidmi tak otevřeně najevo, jako zde, v České Republice. Vláda si dlouho myslela, že si může dovolit cokoli. Muž, který zastával významné posty v předešlých vládách posledních osmi let, včetně ministra financí, si spolu s knížecím maskotem založil novou stranu a posílal lidem složenky na zaplacení státního dluhu. Miroslav Kalousek, tento expert přes ekonomiku, v roce 2008 vystoupil spolu s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem, aby uklidnil veřejnost. Tvrdil nám tehdy, že ekonomická krize na Českou Republiku nedolehne. To vše jen proto, aby o dva roky později rozpoutal předvolební kampaň, kterou vystihují dvě slova: Dluhový terorismus!

Masmédia vládě pomohla a pomáhají. Tato média, která manipulují s počty účastníků na demonstracích, média, která tyto účastníky všelijak nálepkují, jako líné odboráře, levičáky nebo dokonce nebezpečné extremisty, ano, tato média vytvořila obraz líného Řeka, ačkoli obyčejní Řekové ve skutečnosti pracovali nejvíce hodin ročně z celé Eurozóny. Díky těmto médiím vznikla atmosféra paniky, lidé uvěřili, že za dluhy můžou ti nejchudší, a nakonec celá jedna třetina voličů hlasovala pro současné strany vládnoucí koalice. I tito lidé dnes vidí, jak si počíná samozvaná „vláda rozpočtové odpovědnosti“. Zatím se na pokraji bankrotu ocitlo mnoho dalších zemí a média již ani nestačí vytvářet obrazy líných Irů, Italů, Španělů, Portugalců, brzo možná i Britů a dalších. Přišlo vystřízlivění. Vláda má minimální podporu veřejnosti, přesto pokračuje ve své politice.