V klikatých uličkách staré Olomouce, za vysokou zdí s výhledem do parku, stojí již celé jedno století secesní květ pevně zakořeněný do olomoucké země, vila Primavesi. Tato bohatě členitá stavba v sobě skrývá bohatou historii plnou zvratů a změn.

Prehistorie vily Primavesi se začala psát již na sklonku 18. století, kdy se na střední Moravu přistěhoval ze severoitalské Lombardie rod Paola Antonia Primavesi. Po pět generací žila tato rodina v měšťanských domech na Dolním náměstí a provozovala zde malou banku. Jak čas běžel, rod postupně získával na vážnosti a majetku. Počátkem 20. století byl rod Primavesi již jedním z nejznámějších rodů celé Moravy. V té době, v roce 1905, se rozhodl Otto Primavesi (1868-1926), nejvýznamnější člen rodu, se svou manželkou vídeňskou herečkou Eugenií, pro výstavbu sídla odpovídajícího vážnosti rodu.

Jejich silný zájem o tehdejší kulturu a úzké kontakty s kulturním centrem Rakousko-Uherska vedl ke vzniku sídla v progresivním secesním slohu. Pro architektonický návrh si manželé Primavesi pozvali své dlouholeté přátele, proslulé architekty Franze von Krausse (1865–1942) a Josefa Tölka (1861–1927), kteří dokázali mistrně zkombinovat tehdejší secesní styl s dalšími moderními uměleckými směry.

V roce 1906 už na svém dnešním místě stála bohatě členitá jednopatrová stavba rodinného domu s vysokou mansardovou střechou (typ sedlové střechy, pojmenovaný podle francouzského architekta Jula Mansarda). Objekt nebyl nijak zdoben, zato oplýval mnoha arkýři a věžičkami s přiléhající terasovou zahradou otevřenou na olomoucké hradby.