v nedělním přítmí baru večerním byla jako noc, a celá v černém, se vší důkladností právě dospělé. důkladnost důkladná s černým šperkem a obroučky brýlí na dálku, botky černé a prádélko si jen představit... jen nehty a rty zůstaly. oheň s černí ve vlasech jí slušel také. jen pisklavý nakřáplý hlásek si vybíral svou daň. mluvila o umění a vytáhla balíček cigaret, pak jednu z nich, a černá jí slušela.

ps. je zajímavé, jak si čtenář nedokáže tento příběh představit jakožto skutečný a notně jej vidí jako mou fantazii. a jakékoliv mé tvrzení o viděném, a to v bezprostřední blízkosti, bere jen jako mou mystifikaci...