naproti vyzývavě seděly obrovité v černých punčochách zakryté nohy nadsamice. pěkná, veliká, mladá, plná ambicí nabušená finanční úřednice. drahé šaty a psala, anebo spíše opravovala nějaké záznamy na své manažerské kabele. černé brýle jen podtrhovaly její důstojnost.

vidím ji, jak vojenským krokem vkráčí do místnosti plné znuděných nadějných nýmandů. rozvaleni po židlích se najednou na lusknutí prstů ze všech stanou vzorní žáčkové jen čekající na bičík vytažený z vojenské holínky.

stejně vysocí, stejně oblečení a bylo jim pětapadesát. stáli těsně vedle sebe. dva šéfové, finanční úředníci na dobrém postu. černé obleky s černými botami a černou košilí. a přesto z jednoho čpěla jen znuděná arogance. a druhý s úsměvem v koutku pozoroval mladou nadějnou ministryni peněz nového světa.

kruh uzavírala pro změnu dáma v černém zimníku a černých elegantních šatech s příšerným obličejem jako kontrapunkt. dáma by klidně mohla patřit jednomu finančníkovi, anebo spíše on jí.