zdeněk měl postel a jen byl rád a snad už nic nechtěl, nepotřeboval. malý tichý penzión a podivná paní v něm. měnila nálady jako mořské počasí a neptala se. neptala se a jen čekala, co jí poloslepý český mládenec vyloží. jen jedna noc, a pak dál. v notýsku čitelné statě přibližné pouti. ano pouti! bingo! ve španělsku býti na pouti je téměř posvátné, podepřené dotekem věčnosti a znovu otevřených očí. hostinská proutkem náhle změněna telefonuje na všechny strany a zdeněk lituje, že nemá vytrženej jazyk. představa pouti je nic proti ničemu a cože je komu po tom. kdyby jen nebylo nábožných příbuzných s adresou, a ne jednou, po cestě pro něho. nová hra a nový smysl něčeho, čemu tady věří.