2. část religionistické úvahy a antijudaismu některých konzervativních katolíků.
Nedávno o sobě dal vědět kandidaturou do Evropského parlamentu na 28. místě Strany svobodných občanů (pikantní je, že na téže kandidátce je také Benjamin Kuras, s nímž měl Michal Semín prudký spor o judaismus.)[2] Na stránkách Institutu sv. Josefa nalézají prostor různí představitelé z řad lefébvristů a jejich sympatizantů, jako například výše citovaný Michal Kretschmer.
U těchto autorů nacházíme mnoho projevů pohrdání ženami a úpornou snahu redukovat ženy na jakési inkubátory pro vývin plodu. Jediné, co tyto muže na ženách zajímá a co považují za cenné, jsou jejich dělohy. Opakovaně se objevuje varování, že křesťané na rozdíl od jiných kultur vymírají, že je v rodinách málo dětí a kněží (celibátníci) apelují, aby katolické rodiny plodily děti bez jakýchkoliv omezení. Většinou je postoj k ženám zjemňován jakousi uctivou rétorikou a zdůrazňováním důstojnosti řádné ženy, matky mnoha dětí a služebnice muže. V tomto se rétorika katolických duchovních neliší od apologetů tradičně islámského pohledu na ženu. Moderní emancipace žen je (jak jinak) přičítána zhoubnému vlivu světového zednářství a židovstva a je popisována jako záměrná snaha podkopat křesťanskou civilizaci a ovládnout ji.
Další z českých agresivních tradicionalistů Ladislav Malý není přímo členem Bratrstva Svatého Pia X., ale svým přístupem k náboženství a k judaismu se s těmito radikály shoduje, jeho antisemitismus je ještě otevřenější, vulgárnější a místy nabývá až paranoických rysů. Jeho specifická teologie spojená s extrémním šovinismem jej na několik let spojila s nacistickou Dělnickou stranou, po čase se ale rozešel s čelnými představiteli této strany, podle jejich vyjádření proto, že mu nebylo nabídnuto významné místo ve straně, on sám svůj odstup vykládá poněkud nejasně jako odpor k příklonu Dělnické strany k německým sociálním nacionalistům a k otevřeně nacistické organizaci Národní odpor.
Články Ladislava Malého se hemží stereotypními označeními viníků stávajících problémů světa, ano, jsou to zednáři a sionisté se svými liberálními a humanistickými idejemi. V jiném článku připojuje k těmto archetypálním původcům zla ještě judaisty.[3] Ač se Ladislav Malý několikrát ohradil proti obvinění z antisemitismu, dělá mu obrovský problém napsat cokoliv, aniž ukáže na sionisty. Že mu nejde o sionisty v přesně ohraničeném významu slova, ukazuje se ihned, jakmile užije výraz judaista nebo Židé/židé. I v následujícím článku mu ujela věta: „…sionisté i svobodní zednáři, ti všichni jsou z jednoho kadlubu, jehož duchovní otcové měli židovský původ.“ Zatímco politické postoje pana Malého se poněkud proměňují, jeho antisemitská rétorika je konstantní a otevřeně hlásaná na webu Dělnické strany, Altermédií a jinde: