jsou vánoce a přejem si naprosté hlouposti. proč ne, pokud to není do vážna. pak už to jejich „hlavně to zdraví“ je pouze o slepotě. nechci zdraví jako číslo jedna bez možnosti pro někoho žít. chci snad tady strašit do stovky a sám? vzpomínám na mrtvé co jsem měl rád. a patos prý bude od příštího roku pouze na lékařský předpis. vidím před ordinací fronty jako blázen, a prej – napište mi to na celej měsíc a rovnou i pro mýho starýho, stejně neví co bere.

zdá se mi o sněhu a do toho se mi připlétá austrálie. mají tam vůbec sníh? mají hory, tak nejspíš mají taky sníh. a česky se mluví na celém světě, soudě podle těch filmů. tak co. austrálie a procházky o samotě. ahoj, a vrátit se za dva měsíce štasten, že jsem přežil. nádhera! jenom psa a jinak nic a nikoho. a evropské ticho po lžičkách chlemtat v buši plnými dlaněmi. nevím, lze se ho nabažit? možná bych se pak těšil, a dychtivě číhal na první kamión. nechtít moc a nebýt ovce. přímo protimluv!