teoreticky ho můžete i vidět - tedy ne u nás, zatím, kolik situací mě napadá, kdy o svůj momentální kukuč na druhém konci vlny - vlny ovšemže - nestojím. a teď volá: no ukaž se mi, ukaž! no co bych ti ukazoval, neukážu! si jen myslím a konfliktní úvod pokračuje: co děláš, že tě nemohu vidět, uvidíš mě v práci... vždyť si v práci, ty vole! nešlo spojení tohoto druhu, se vymluvím, a kolikrát mi to projde? ledaže by se to pomalounku znelíbilo více lidem. najednou. video epidemie nechutenství... ovšemže - chci vidět starou maminku... a křičím pro změnu sám: zapni si ten čudlík a přemýšlím na dálku jaký... po pěti minutách při dobré konstelaci nálad uvidím ucho... drž ho před sebou mami! a proč? dobře jinak. mám milenku a chci ji vidět až... a pak zavolá drahá zákonitá a potřebuje vidět taky... tak tedy nevím. možno jsem jen předpojat. prvních telegrafů se taky báli, a pak telefonů a aut. já se nebojím, jen mám strach.