To, že šnek bude mít vajíčka se nedá dopředu dost dobře poznat. Snad jen podle nepřímých indicií. Jednou z hlavních je dlouhý odpočinek, spánek a neaktivita. Vzhledem k faktu, že moji šneci se za dobu mého chovu nezavíčkovali, a když se zahrabou tak je pro zábavu, protože ryjí v lignocelu jako krtci, jsem si kladla otázku co se děje. Na internetu je pár fotek, kde v dýchacím otvoru má šnek vajíčka. I já jsem svého šneka takto prohlédla, ale otvor zel prázdnotou. O to větší překvapení pro mě bylo, když jednou brzy ráno jsem uviděla Achatinu jak klade kupu vajíček pod jednu z rostlin. V tu chvíli mi došlo, že celá její lenost byla jen příprava na kladení vajec. Samotné kladení je poměrně dlouhá činnost a trvá v řádech hodin. Achatina achatina klade svoje vejce na povrch. Toto je pouze moje domněnka a pozorování, obě snůšky byly nakladeny na povrch. Ani náznak toho, že by se při kladení vajec chtěli zahrabat jako ostatní achatiny. Snad i proto ve volné přírodě jich z tolika vajec přežívá jen zlomek. Každá snůška měla kolem 230 vajec.

Achatina achatina klade vejce pomocí reprodukčního orgánu na levé straně těla za okem. Kladení probíhá v nepravidelných intervalech, při kterých je vypuzeno několik vajec krátce za sebou a potom nastává doba odpočinku v řádech minut. Potom celý proces kladení probíhá znovu. Vejce Achatina achatina klade na malou hromadu. Aby zřejmě nedocházelo k poškození vajec při kladení mají vejce kožovitý obal, podobný kožovitému obalu vajec plazů. Tento obal na rozdíl od plazů na vzduchu za několik hodin tvrdne a mění se na tvrdou vápennou skořápku. Samotný proces tvrdnutí doprovází hlasité praskání. Čím vzniká opravdu nevím. Při tomto procesu dochází zcela jistě k povrchovému pnutí, které je provázeno samovolným odskakováním tvrdnoucích vajíček z hromady. Toto se děje jen několik málo hodin po samotném nakladení vajec. Samotná velikost vajec a jejich množství je úctyhodná, při porovnání s velikostí dospělého šneka.

Vejce mají oválný tvar a barva připomíná slonovou kost. Na délku měří 9mm a v průměru má 4mm. Jsou ve snůšce malé odchylky, ale tyto hodnoty můžeme brát za obecný průměr, který se při obou snůškách shodoval. Po nakladení vajec je po několik dní obsah podobný bílku a to jak barvou, tak i konzistencí. Ale již čtvrtý den po nakladení vajec se začíná tvořit skutečná Achatina. V tento den je již ve vajíčku šnek s průhlednou ulitou se třemi závity podobný našemu hlemýždi zahradnímu. A to hlavně tvarem ulity, barva je průhledná a tělo šneka je pouhým okem nerozeznatelné. Samotná velikost Achatiny je cca 2x2mm. Celé její tělo (ulita) je obklopeno čirou tekutinou ze které získává živiny. Celkový vývoj šneka trvá něco mezi 12 až 20 dny. O tři dny později tj. 7 den, je velikost šneka již dvojnásobná . Stále barva jeho ulity je průhledná, ale noha je již viditelná pouhým okem. Líhnutí probíhá kolem 16 dne tak, že velikost samotného šneka roztrhne skořápku a šnek během dalších dvaceti čtyř hodin zcela opustí vejce ve kterém se vyvinul. Teď je noha šneka celá černá a ulita dostává již typické pruhy. Ještě tak dva dny šnek nepřijímá potravu. Po tomto můžeme začít krmit, pokud možno měkkými listy a samozřejmě přísun vápníku v podobě sépiové kosti. Mláďata rostou velice rychle a mají velkou chuť k jídlu. Tři měsíce starý šnek měří mezi 3-5 cm. Již v prvních dnech života je vidět rozdíl mezi mláďaty Achatina achatina a ostatními mláďata z rodu Achatin. U Achatina achatina je od narození na noze viditelné vystouplé „V“ a tmavě zbarvená noha.