To, že šnek bude mít vajíčka se nedá dopředu dost dobře poznat. Snad jen podle nepřímých indicií. Jednou z hlavních je dlouhý odpočinek, spánek a neaktivita. Vzhledem k faktu, že moji šneci se za dobu mého chovu nezavíčkovali, a když se zahrabou tak je pro zábavu, protože ryjí v lignocelu jako krtci, jsem si kladla otázku co se děje. Na internetu je pár fotek, kde v dýchacím otvoru má šnek vajíčka. I já jsem svého šneka takto prohlédla, ale otvor zel prázdnotou. O to větší překvapení pro mě bylo, když jednou brzy ráno jsem uviděla Achatinu jak klade kupu vajíček pod jednu z rostlin. V tu chvíli mi došlo, že celá její lenost byla jen příprava na kladení vajec. Samotné kladení je poměrně dlouhá činnost a trvá v řádech hodin. Achatina achatina klade svoje vejce na povrch. Toto je pouze moje domněnka a pozorování, obě snůšky byly nakladeny na povrch. Ani náznak toho, že by se při kladení vajec chtěli zahrabat jako ostatní achatiny. Snad i proto ve volné přírodě jich z tolika vajec přežívá jen zlomek. Každá snůška měla kolem 230 vajec.
Achatina achatina klade vejce pomocí reprodukčního orgánu na levé straně těla za okem. Kladení probíhá v nepravidelných intervalech, při kterých je vypuzeno několik vajec krátce za sebou a potom nastává doba odpočinku v řádech minut. Potom celý proces kladení probíhá znovu. Vejce Achatina achatina klade na malou hromadu. Aby zřejmě nedocházelo k poškození vajec při kladení mají vejce kožovitý obal, podobný kožovitému obalu vajec plazů. Tento obal na rozdíl od plazů na vzduchu za několik hodin tvrdne a mění se na tvrdou vápennou skořápku. Samotný proces tvrdnutí doprovází hlasité praskání. Čím vzniká opravdu nevím. Při tomto procesu dochází zcela jistě k povrchovému pnutí, které je provázeno samovolným odskakováním tvrdnoucích vajíček z hromady. Toto se děje jen několik málo hodin po samotném nakladení vajec. Samotná velikost vajec a jejich množství je úctyhodná, při porovnání s velikostí dospělého šneka.










