Nejoblíbenější, nejlepší, nejkrásnější, nejhumornější. Ankety se na nás v posledních letech valí jako lavina a jejich autoři se snaží ze stokrát obehraného vytřískat alespoň ještě trochu divácké, posluchačské, nebo čtenářské přízně.

Překousnu Zlatého slavíka, nikdy sem ho neviděl a je to jen jednou za rok. Přežiju i Miss, i když nudnější pořad by se hledal jen těžko. Větší problém už jsem měl s různými variacemi jako je nejkrásnější maminka, babička, dítě, pes, křeček atd. Na takových soutěžích už je sympatické snad pouze to, že většinou po jednom, maximálně dvou ročnících, zmizí do propadliště dějin. Ale co mě opravdu dovádí k zoufalství jsou ta kvanta naprosto nesmyslných anket, které se na nás začaly valit v posledních několika let.

Zřejmě už i televizní dramaturgové začali cítit, že všemožné varianty na Miss, nejsou to pravé, a tak přišli s update na anketu 2.0. Začalo to nenápadně, anketou o největšího Čecha, ale pak už se kolotoč rozjel na plné obrátky a přišly ankety o komedii století, super, hyper, mega a maxi star a zatím posledním výtvorem je divácká anketa České televize s názvem Hvězda mého srdce, kde po změnu hodlají zvolit nejlepšího herce a herečku v celé historii českého filmu.

Podobnou anketu, která má diváka přesvědčit o naprosté výjimečnosti celé události a volí se v ní tu osobnost století, tu tisíciletí, a tu rovnou celé naší historie, nám některá z televizních stanic servíruje každý rok a díky tomu zní, už jen zmínka o další takové anketě, zoufale nudně. Chápu, že je určité procento diváků, kteří mají podobnou švandu rádi, radostně se podívají na stokrát omleté ukázky z českých filmů, poslechnou si Helenku Vondráčkovou, snědí chipsy a jdou spát s pocitem „byli jsme u toho mamko“, ale co třeba udělat podobnou anketu vždy tak jednou za pět let? Diváků by se našlo nepochybně víc, protože pocit výlučnosti by byl větší.