Mám moc rád kontroverzní filmy od Umučení krista, Andělé a démoni, Deník nymfomanky. Tenhle vypadá taky moc dobře. Určitě bych na něho rád šel do kina. Uvidím jak to vyjde...
Antikrist film
Sexuální scény včetně detailních záběrů genitálií, nebývale nápadité fyzické násilí včetně sebepoškozování. Když chce filmař, který už v Tanci v temnotách tak originálně popravoval, dál a dál šokovat, musí přidávat... Příběh rodičů, které zoufalství nad zbytečnou smrtí dítěte přivede až za hranice lidskosti, přitom působí dost dlouho jako mistrovské filmařské dílo. Úvodní černobílá, nekonečně pomalá scéna, v níž rodiče souloží a jejich malé dítě mezitím vyleze z postýlky, dojde k oknu a pak jakoby neseno na vločkách spadne dolů, je děsivé, ale esteticky dokonalé výtvarné dílo.
Ještě značnou část filmu pak v dalších působivých a skvěle natočených scénách Lars von Trier rozkládá až na prvočinitele psychický stav ženy, jež má důvod k bolesti i k výčitkám svědomí – a je velmi přesvědčivý. Muž, jenž zprvu trpí neméně než žena, jí chce po čase pomoci a z nekonečné bolesti ji psychoterapeutickými cvičeními vyvést. Ale už když ji za tím účelem odveze do zcela opuštěné chaty v lese temnějším než ten, v němž stála perníková chaloupka, začne mít člověk podezření. Tady by se leckdo do těžkých depresí spíš dostal, než aby se z nich vyléčil!
A když pak mírně ohlodaná liška pronese, že "vládne chaos" a z genitálií srnky zříme viset mrtvého kolouška, je jasné, že to bude všechno nějak jinak a že s psychoterapií i s dobrým filmem je nejspíš konec. V dalších dlouhých minutách pak už jde jen o to, kdo přežije – zda žena, jejíž sebeprznění zahrnuje i uřezávání klitorisu, nebo muž, jenž se musí "vyrovnat" mj. s brusným kotoučem přišroubovaným k provrtanému lýtku.
Eskalace brutality nenechá nikoho na pochybách, že režisér, který tvrdí, že Antikrista natočil hlavně jako terapii na vlastní deprese, udělal především vše pro to, aby vydoloval z médií slova jako skandál, provokace, šokující film. To se podařilo, takže opatřen navíc atraktivním názvem (jehož souvislost s obsahem ani sám autor neumí vysvětlit) a opentlen canneskou cenou za herecký výkon Charlotte Gaingsbourgové se film stal jedním z hitů letošního roku. Zda to Trierovi pomohlo z depresí, těžko říct a lze mu to jen přát.
Zdroj: Antoniobanderasek.pise.cz