Pokud se podíváte na oba dva přehrávače jen tak letmo, určitě se vám budou zdát funkcemi a vlastnostmi velmi podobné a tím samozřejmě nemyslím vzhled samotný. Když se však trochu přiblížíte, všimnete si rozdílů. Některé možnosti, které vám jeden z nich nabídne, ten druhý neumí.

Rád bych uvedl tedy několik skvělých vlastností, které mají tyhle dva multimediální přehrávače společné a funkce, které taktéž zastanou oba a přitom se postupně budeme zabývat i jednotlivými specialitkami, které vždy zvládne jen jeden z nich.

Oba dva přehrávače mají k dispozici spousty různých skinů ke stažení na internetu, takže si můžete nastavit vzhled podle svého gusta. Co se ovládání týká, tak mají oba dva samozřejmě rychle přístupné ovládací prvky pro spuštění, pauznutí, stopnutí apod. U KMplayeru mi nějak chybělo horní navigační menu, které se vyskytuje u většiny windows-like formulářových vzhledů, což KMplayer není (zde se původní vestavěný skin až nápadně podobá originálnímu skinu Winampu).

Ovládání pomocí klávesových zkratek je opět u obou přehrávačů podobné. Předem nadefinované zkratky vám pomohou efektivněji ovládat program a urychlit práci s ním. Opět bych poněkud pozvednul VLC, kde je formulář pro nastavování klávesových zkratek mnohem přehlednější a pro obyčejného uživatele jsou zkratky určitě i lépe přístupné a nastavitelné. U VLC playeru je všechno tak nějak přehlednější a uspořádanější. U KM playeru na vás vždy vyskočí velké menu se spoustou možností, kdežto u VLC máte vše hezky rozděleno do kategorií a podmenu. Důležitou výhodou VLC je jistě ono horní menu, protože nemusíte vždy klikat do obrazu (ale menu pod pravým tlačítkem myši VLC obsahuje samozřejmě taky), ale jednoduše kliknete na položku horního menu, jako jste zvyklí ze všech ostatních windowsáckých programů nebo můžete program ovládat i bez použití myši.