Biopotraviny (a když jsme u toho, bio-paliva a bio-cokoli) je téma, které láká. Impulsem k tomuto materiálu je ale článek Petra Havla „Nezbioblbněme, proboha“, zveřejněný na jeho blogu na Aktuálně. Havlovy články patří jednoznačně k tomu nejlepšímu, co se o zemědělství v médiích objeví a i tento v mnoha ohledech předstihuje konkurenci o několik tříd. Ale současně také obsahuje řadu tvrzení, ze kterých čiší demagogie – slovy jejich autora, bioohlupování.

Havel tvrdí, že propagace biopotravin (za státní a evropské peníze) je vhodná proto, že se tak brání vlastní výrobci proti levnějším produktům z různých koutů planety. No, především propagace biopotravin jako taková je mizerná a mizivá, ve srovnání s marketingovými výdaji na podporu ne-bio potravin. Na rozdíl od Jiřího Havla, který se příliš nenamáhá podpořit článek věcnými argumenty, mohu poukázat na seznamy největších inzerentů uveřejňovaných například ve Strategii – zatímco pivovary či výrobci cukrovinek hýří ročně stamilióny, bio-výrobce tam nenaleznete. O tom, že by český stát (?) propagoval biopotraviny jako takové, už vůbec nehovořme.

A na druhé straně, pokud vejdete do prodejen biopotravin, naleznete v nich zřejmě většinu produktů, které pocházejí, přesně jak píše autor, „z různých koutů planety“. Pokud by tedy nějaká propagace biopotravin, ať už za peníze kohokoli, existovala, poslouží všem biopotravinám stejně bez ohledu na jejich původ.

Dokonalou demagogickou pecku předvádí autor tvrzením, že „v zásadě platí, že konvenční potraviny (…) jsou často i kvalitnější“ (než biopotraviny). Je to vágní tvrzení bez argumentační podpory, které ale nenápadně podsouvá dojem, že konvenční potraviny jsou kvalitnější než biopotraviny. Ne vždy ovšem, ale… Tohle by slušný žurnalista na papír pouštět neměl. (Je zajímavější, že kdybyste řekli, že biopotraviny jsou „v zásadě často i kvalitnější než ty konvenční“, tak to znamená totéž, akorát podsouvaný dojem je právě opačný).