Po celý svůj život poutala pozornost bulvárního tisku neuspořádaným životem, profesionálními problémy a milostnými avantýrami (mezi její milence patřili i prezident J.F.Kennedy a jeho bratr Robert). Na počátku 60. let u ní propukla těžká osobní krize, kterou řešila nadměrným množstvím prášků a alkoholem. Zemřela ve svém domě v Brentwoodu (Los Angeles) v noci ze 4. na 5. srpna 1962 za okolností, které dodnes nebyly zcela objasněny a které zveličily její posmrtný mýtus (podle jedné verze se jednalo o sebevraždu nebo nešťastnou smrt z předávkování barbituráty, jiná verze připouští i vraždu). O jejím v podstatě tragickém životě byla natočena řada filmů a napsáno velké množství knih různých kvalit (k těm seriózním patří např. kniha Donalda Spota Životopis Marilyn Monroe, česky 1996). M.Monroe dodnes patří k největším hereckým legendám, ale i ke smutným symbolům počínajícího úpadku Hollywoodu, z jehož spárů se marně snažila vymanit. Její smrt pak předznamenala bizarní americké desetiletí plné zvratů, ztrát ideálů a politických vražd. Vybraná filmografie: gangsterské drama z newyorského prostředí Asfaltová džungle (1950), Lístek do Tomahawku (1950), šestioscarové drama z divadelního prostředí Vše o Evě (1950), Pravý hák (1950), Hnízdečko lásky (1951), Neobtěžuj se klepáním (1952), Ve spárech noci (1952), situační komedie Omlazovací prostředek (1952), kriminální drama Niagara (1952), komedie Jak si vzít milionáře (1953), úspěšná hudební komedie Páni mají radši blondýnky (1953), dobrodružný příběh z kanadského západu Řeka do nenávratna (1954), muzikál Není nad show business (1954), situační komedie Slaměný vdovec (1955), adaptace hry Williama Ingeho Zastávka v Kansasu (1956; též uváděno jako Autobusová zastávka), satirická komedie v režii Laurence Oliviera Princ a tanečnice (1957), vynikající situační komedie s nezapomenutelnými písněmi Někdo to rád horké (1959), hudební komedie Milujme se (1960), komorní drama podle scénáře Arthura Millera Mustangové (1960) a nedokončené Něco musí prasknout (1962).