Ráda bych se zamyslela nad touto rozporuplnou trilogií filmů z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Dost mě překvapilo zjištění, že režisérem těchto filmů je Václav Vorlíček, tvůrce převážně komedií a pohádek.
První film Bouřlivé víno (1976) prezentuje touhy po politických změnách v roce 1968. Seznamujeme se s vesnicí Pálavice v blízkosti rakouských hranic. Hlavní postavou je zde předseda JZD Michal Janák v podání Vladimíra Menšíka, jakož to ideální představa čestného a neoblomného komunisty.
Na druhé straně stojí ti, kteří chtějí nabourávat družstvo a stranu za účelem vysokých výdělků z podnikání. Zkrátka, ti kteří nejsou s námi, pravými komunisty, těm kterým jde jen o vlastní výdobytky. Na straně „zlých“ otec a syn Kvasničkovi (Kryzánek, Jelínek) a Houkal v podání Čestmíra Řandy. A do tohoto rozbouřeného ovzduší plného schůzování vlítne postava emigranta žijícího v Rakousku toho času propuštěného z vězení. Tohoto elegantního darebáčka Hrdlicku sehrál Jiří Vala a jeho zločineckého partnera Berana Josef Hlinomaz (Když si na něj vzpomenu, představím si scénu, jak jde otevřít dveře v trenýrkách, v ruce pivo jakož to zástupce velkoobchodu s vínem). Film je hodně politický, ale přesto ho mám ráda. Je zde spousta figur, které jsou nezapomenutelné. Příkladně Iva Janžurová alias Šmejkalová.
Přidala filmu humor – polonahá koupající se v rybníku a popadaní skauti, umývající se v bývalém kozím chlívku, ze kterého si udělala koupelnu a je šmírovaná kluky, popř. provádějící striptýz v opravdu sexy prádélku s hláškou: „A just se nesvlíknu, vy sviňáci!“. Mohla bych takto jmenovat množství báječných herců, kteří se tady předvedli. Výrazný byl například Jan Kraus, Jiří Hrzán, Míla Myslíková (jako lovkyně srdce předsedy Janáka), Slávka Budínová, Eva Hudečková. Když se u tohoto filmu dokážete přenést přes politickou agitaci, určitě se zasmějete.
