Vědecký tým z Edinburgské univerzity varuje před sledováním romantických filmů. Podle nich právě tento filmový žánr vyvolává u diváků nereálné představy o mezilidských vztazích. V reálném životě je totiž téměř nemožné, abychom někoho potkali na ulici a hned na první pohled si byli jisti tím, že on je ten pravý.

Britští vědci učinili experiment, v němž stovka dobrovolníků zhlédla romantický film. Poté se podrobili podrobnému psychickému zkoumání. Výsledky mluví jasně: většina mnohem více věřila v osudovou lásku. „Sledování romantických filmů znamená potencionální nebezpečí. Lidé si utvářejí ve své hlavě nereálnou představu o tom, jak to v mezilidských vztazích chodí. Díky víře v osudovou lásku otevřou svému protějšku, kterého znají třeba jen pár dní, srdce a velmi často se spálí. Prožité zklamání je pak psychicky poznamená na dlouho dobu, “ komentují výsledek univerzitní vědci.

Pravá láska, která skončí svatbou a po prvním roce soužití se nerozpadne, by měla být podle psychologů postavena na vzájemných sympatiích a důvěře. Oba manželé by k sobě měli být upřímní a empatičtí. Samozřejmě základním kamenem je i fyzická přitažlivost, která s předchozími faktory tvoří přímo magickou kombinaci. Romantické komedie však takové vztahy nebudují. Obvykle se nad páry vznáší velký otazník, jenž často nebývá rozřešen. Po rychlém seznámení a zamilování přichází konflikt, který je stejně rychle zažehnán jako vyvolán. Následuje svatba a život po ní už nikdo neřeší. Divák tak odchází z kina s pocitem, že i on může prožít takovou krásnou pohádku s dovětkem „a všichni žili šťastně až do smrti“. V reálném životě však důvěra v druhého a skok po hlavě do dobrodružství neznamená lásku na celý život. Dokonce ani svatbu ne, pokud nemáte pár promile v krvi a nenacházíte se někde v okolí Las Vegas.

Vědci proto radí, aby si lidé z filmů odnesli příjemný pocit dobře stráveného času, ale nic víc. Nereálné představy totiž už rozbily nejeden vztah, který by právě mohl přinést onen kýžený pocit osudové lásky.