Daniel Swarovski se narodil v roce 1862 v Jiřetíně pod Bukovou. Vyučil se pasířem a poté pracoval pro firmu Gebrüder Feix v Albrechticích. Zde ukázal, že je velmi nadějný a zručný mechanik a zejména vynálezce. Proto jej firma v roce 1880 vyslala na zkušenou do Paříže, kde získával zkušenosti s povrchovou galvanizací. Poté navštívil i Vídeň, kde se seznámil s elektromotory, které na této výstavě byly k vidění poprvé. Firma Gebrüder Feix Daniela Swarovskiho vyslala na tuto cestu zejména proto, aby sestavil funkční prototyp stroje na mechanické broušení knoflíků.

Technický pokrok, který byl ve Vídni všude patrný Swarovského fascinoval. Okouzlen technickými možnostmi se rozhodl ve Vídni zůstat. Ale jeho zaměstnavatel byl rezolutně proti. Dokonce využil výpověď pro jeho otce k tomu, aby Daniela donutil k návratu zpět. Ten se tedy pod nátlakem roku 1883 vrátil zpět do Jizerských hor, ale okamžitě založil vlastní firmu v Lučanech nad Nisou. Firma se specializovala na výrobu nýtované bižuterie, ale Daniel Swarovski se hlavně věnoval svým experimentům. V roce 1886 se svým tchánem Weissem založil firmu Eduard Weiss & Co. se sídlem v Janově Dole u Liberce, jejíž hlavní činností byla výroba bižuterie. Přestože zaměstnávali 70 lidí, jejich podnikání nelze hodnotit jako úspěšné. Změna modních směrů a také fakt, že Weiss zemřel, vedly k zániku firmy. Daniel Swarovski proto v roce 1889 přijal nabídku firmy Gustav Strauss & Co. na místo technického poradce. V této firmě přišel na nové způsoby zhotovování poutek na knoflíky, kovových perlí nebo skleněných černých perliček, kterých dokázal, díky svému postupu vyrobit až 120 kusů najednou. V roce 1891 se Daniel Swarovski vrátil do Jiřetína, kde podnikali jeho švagři Robert, Franz a Emil Weissové. Brzy po jeho návratu zkonstruoval první stroj na broušení šatonů. Po úspěšném odzkoušení si jej nechal patentovat. Není náhodou, že tento patent byl první svého druhu v Rakousku-Uhersku. Stroj dokázal vybrousit 35 šatonů najednou! Kvalita výrobků byla bezchybná. Daniel Swarovski, vědom si faktu, že konkurence by ráda měla také takový stroj, se snažil celý nově vynalezený výrobní postup utajit. Nicméně po prvních pokusech mu došly finanční prostředky a Swarovski byl nucen hledat investora, který by jeho vynález finančně zaštítil. A nemusel hledat dlouho. Svůj stroj představil svému zákazníkovi Armandu Kostmannovi. Ten naprosto fascinován předvedeným zbožím věnoval do společného projektu obrovskou částku a stal se společníkem nově vzniklé firmy A. Kostmann & Co.. Další společníci byli Franz Weiss a pochopitelně Daniel Swarovski. Stroj pracoval na plný výkon v továrně v Janově Dole, ale díky stoupající poptávce se prostory a hlavně pohonná jednotka stávala slabinou podnikání. Z těchto důvodů se firma rozhodla firmu přemístit. S přihlédnutím k faktu, že konkurence měla zájem o informace o stroji bylo rozhodnuto, že stěhování bude mimo Jablonecko.

V říjnu 1895 se Daniel Swarovski se svým strojem, společníky a deseti dělníky přestěhoval do tyrolského městečka Wattens. Zde si firma A. Kostmann & Co. pronajala na pět let starou tovární budovu. Strojově broušené šatony šly velmi dobře na odbyt v USA, Anglii, Německu a tak brzy výroba byla posílena o další čtyři stroje. Zároveň Daniel Swarovski intenzivně pracoval na dalších technických zlepšeních svého stroje, takže neustále vzrůstala výroba, kvalita ale i šíře nabídky.

Tiroler Ware - tak se nyní nazývali Swarovskiho šatony, neměly v této době na světě konkurenci. Firma prosperovala a v brzké době se vložené finanční prostředky vrátily několikanásobně. Kolem roku 1900 pracovalo pro Daniela Swarovskiho sto zaměstnanců a Swarovski koupil pronajatou továrnu ve Wattens. Nezbytnou investicí byla instalace výkonnější turbíny. O několik let poté stoupl počet zaměstnanců na 250. Díky komerčnímu úspěchu již v roce 1907 firma vystavěla novou moderní továrnu a před první světovou válkou zaměstnával Daniel Swarovski 800 lidí. Hlavním odbytištěm byl tehdy Jablonec nad Nisou. Z dalších významných odběratelů Swarovskiho produkce byla Francie, Velká Británie a Německo.