Nevím jak pro vás, ale pro mne jsou denivky královnami trvalkových záhonů. Botanický název Hemerocallis vznikl ze dvou řeckých slov „krása“ a „den, odvozeno od jednodenních květů, odtud pak české „denivka“. Druh je původem z Asie.
Denivky, královny trvalkových zahrad
Nevím jak pro vás, ale pro mne jsou denivky královnami trvalkových záhonů. Botanický název Hemerocallis vznikl ze dvou řeckých slov „krása“ a „den, odvozeno od jednodenních květů, odtud pak české „denivka“. Druh je původem z Asie. Hemerocallis je snadno pěstovatelnou vytrvalou rostlinou pro zahrady a může přežít v širokém okruhu klimatu.Denivky jsou nejen velmi pohledné rostliny jak v období květu, tak i jako vznešené zelené dekorace okrajů záhonů, zahradních zákoutí a stromových partií.
Původní druhy, nalezené v Číně a Japonsku, byly překonány novými odolnějšími hybridy šlechtěnými hlavně v USA a Anglii. Z původních barev květů žluté, oranžové a cihlově červené byla vyšlechtěna celá paleta odstínů od téměř bílé, růžové, karmínové až po zelenkavou. U miniaturních forem se velikost květů pohybuje od průměru menšího než 7 cm, až po druhy velkokvěté, přesahující průměr 11 cm. Holé květní stvoly podle druhu vyrůstají do výšky od 20 až 90 cm. Listy jsou v barvách od jasně zelené až po modrozelenou, jejich délka se pohybuje od 15 cm do 1 metru.
Denivky v posledních letech stále více získávájí na oblíbenosti jednak díky krásným květům, ale i díky nenáročnosti pěstování. Rostliny preferují neutrální až mírně kyselé půdy, zcela nevhodné jsou velmi kyselé nebo vysoce alkalické půdy. Umístnění v zahradě nejlépe na plném slunci nebo v částečném stínu. Květen a červen jsou nejvhodnější měsíce pro sázení, i když rostliny mohou být sázeny v kterémkoli vegetačním období. Obvykle u velkých trsů pěstovaných na jednom místě několik let se zmenšuje počet i velikost květů. Proto je vhodné každé čtyři roky jednotlivé trsy rozdělit a přesadit.
Pro udržení zdravého růstu je vhodné rostliny zasadit tak, aby krček, místo kde končí kořeny a začíná listová část, nebyl hlouběji než 2, 5 cm pod povrchem. Toto se dosáhne vyhloubením jámy zhruba 30 cm v průměru, 20 cm hluboké. Ve středu se z vykopané půdy vytvoří násyp, vysoký zároveň s okolním terénem. Na tento násyp se pevně usadí sazenice a její kořeny se rozprostřou okolo náspu.Vše se zahrne půdou a kořeny se stlačením upevní. Takto je zajištěna dostatečná ochrana rostliny proti zahnívání a plísním, a kořeny mohou mít dostatek vlhkosti. Zálivka v období násady poupat a květu by měla být vydatnější než ve zbylých měsících kultivace.
Zdroj: Skalnickar.krasa-Netresku.cz