Tento dopis si Abby sama nikdy nepřečte. Nemůže. Abby je todiž psí mládě. Ale snad něco z toho dopisu zůstane v té její psí makovičce. Záleží to jen od její paničky, zda jí tento dopis přečte.

Abby, tak jako ty jsi psí mládě, tak i tvá panička je něčí mládě. Je to mládě lidské, je to má dcera Zuzka. Už sice vyrostla, ale stále je to ta moje malá Zuzanka. Zuzka vždy toužila po pejskovi. Ale v paneláku jsme pejska moc nechtěli. Tak měla alespoň křečky. Prvního jsem jí donesla v zimě, hodně sněžilo. A já jí donesla takové malé chlupaté klubíčko. Kika, tak se křeček jmenoval, rostla a rostla a dělala nám radost. Pomalu zestárla a jednoho letního dne od nás odešla... Zuzka tehdy moc plakala. Později jsme si přinesli domů dalšího. Byl však nemocný a tak jsme ho nechali uspat. Pak už žádné zvířátko nebylo. A tento rok v létě jsi se objevila ty. Nebyla jsi sama. Měla jsi dvě sestřičky a jednoho brášku. Váš psí život začal velice smutně. Na smetišti. Jedna tvoje sestřička velmi onemocněla a svůj boj o holý psí život prohrála. Ale na vás tři se usmálo štěstí.

Mám radost, když vidím, jak se těšíš z každého mého příchodu. Jsi malá, ale tvoje radost je tak velká, že se bojím, že zboříš barák. Dnes, vlastně to bylo už včera, jsme byly opět spolu. Když jsem se už večer chystala domů, ano, i já mám svůj pelíšek, začala jsi tak kňučet, že jsem tě vzala ještě jednou ven. A díky tobě jsem po moc dlouhé době viděla živého ježka. Ve světle pouličních lamp jsme ho spolu sledovaly, jak si cupitá, pak se stočil do klubíčka. Po chvilce si dodal odvahu a kousek cupital za svým cílem. Ty jsi pobíhala ve velké vzdálenosti kolem. Je to pro tebe neznámý tvoreček. A chtěla sis snad i hrát. Ale ježek ze sebe udělal jedno velké pichlavé klubíčko a byl konec hraní. Já tě k němu nepustila, jsi ještě moc malá. Až vyrosteš, zjistíš, že to není hračka pro tebe. On ježek není zlý, nechce ti schválně ublížit. Jen má strach a tak se brání. Když jsme mu uvolnily cestu a šly kousek stranou, utíkal pryč jako o závod.