Jaká pýcha! Jaká nadutost! Jaká falešná odvaha mne dovedla až sem, na kraj světa? Jak jsem si mohl myslet, že uspěji na tomto proklatém místě, kde celé rytířské výpravy skončily v zapomnění? A teď, teď mne drtí obrovské zuby její horké, páchnoucí tlamy…

Nu ano, jaká pýcha a nadutost vede herní vývojáře k tomu, že se pokouší vyrobit nástupce legendární fantasy série Baldur’s Gate? Copak se nebojí, že stejně jako tolik jiných před nimi skončí neslavně? Častokrát bylo v posledních letech využíváno hladu hráčů a sebemenší zmínka o podobnosti jejich nové hry s Baldur’s Gate byla použita jako lákadlo. Znáte to. Na hře se podílí bývalí spolutvůrci… Hra má prvky… Ale hráči vždy brzy přišli na prázdnost podobných tvrzení. Musím vám říci jednu důležitou skutečnost. Baldur’s Gate 2 je pro mne nejlepší hra všech dob. Jsem proto na podobné marketingové výkřiky už imunní. Jenže… Jenže tentokrát ohlásilo nástupce slavné série přímo Bioware. Chápete, co to znamená? Kdo jiný by mohl mít k podobnému oznámení větší mandát?

Falešné, zvrácené sebevědomí mne sem zavedlo. Nemusel jsem tady vůbec být! Nemusel jsem se s ní vůbec utkat! Mohl jsem dál bojovat se zplozenci, usilovat o záchranu naší země před Nákazou. Nechal jsem se svést. A proto jsem teď jen krůček od smrti. Selžu, můj úkol zůstane nesplněn, Ferelden padne.

Výpravné RPG Dragon Age: Prameny od mistrů žánru Bioware neprožijeme ve Forgotten Realms ®, kde se odehrává děj zmiňovaného vzoru. Osobně bych to uvítal více; propracovaný svět Říší nabízí ohromné možnosti a přímo by sváděl k nesčetným odkazům na známá místa, postavy a příběhy a snáze by tak naplnil roli „třetího dílu“. Změna prostředí nicméně mohla být správným krokem. Autoři stvořili zcela nový svět, s kompletní historií, politikou, mytologií, démonologií, bestiářem, podstatou magie, zkrátka se vším, co k fantasy patří. Přes velkou snahu a komplexnost vychází ze srovnání Zapomenuté Říše lépe, jsou pestřejší a atraktivnější. Svět Dragon Age připomíná evropský středověk s hrady, rytíři a politickými spory, v čemž se podobá Sapkowského Zaklínači. Ve srovnání s ním zase chybí hloubka pramenící z literární předlohy a poetičnost slovanského fantasy. Přestože Dragon Age na tomto poli utrpělo drobnou porážku, nabízí bytelný základ pro kvalitní příběh.