Nikolai Sutyagin začal s realizací skromně. V roce 1992 dokončil dvoupatrový dům, větší než měli jeho sousedé, aby upozornil na pozici nejbohatšího muže ve městě. Nicméně na základě svých cest po Norsku a Japonsku, kde spatřil různé dřevostavby, se rozhodl svoje dítě vylepšit.„Nejprve jsem přidal tři patra, ale dům vypadal jako houba, nebyl moc pěkný, “ uvedl Sutyagin, jenž strávil čtyři roky ve vězení. „Tak jsem přidával další a další patra.“ Nakonec skončil u třináctého patra a ve výšce 45 metrů. Sutyagin ve svém sídle mohl ubytovat až 18 lidí, pro své kolegy z branže postavil vedle domu pětipatrové lázně pro různé druhy radovánek. Svůj sen dokonalého mafiánského hradu nikdy nedokončil. V roce 1998 byl uvězněn a po návratu mu nezbylo nic než chátrající dřevostavba. Šedesátiletý Sutyagin se usídlil na vrcholu sídla, se svou ženou obývá čtyři minimálně vytápěné pokoje. Město Archangelsk se pokoušelo dřevostavbu strhnout, především kvůli nebezpečí požáru. Jelikož materiál většiny domů ve městě tvoří dřevo, vznícení rekordního mrakodrapu by pro okolní stavby znamenalo pohromu. Sutyagin nakonec spor vyhrál, prozatím demolice nehrozí.