Téma, jehož i lehké naťuknutí velmi pravděpodobně vyprovokuje vášnivou výměnu názorů mezi partnery, která jen zřídkakdy skončí konsenzem. Ale proč? Není to přece závažné životní téma jako rozhodování rodičů o ukončení života nenarozeného dítěte (nebo chcete-li plodu), nejde ani o svobodnou volbu pro eutanázii či existenci trestu
Důvěra a nevěra
vzhledem k tomu, že moc dobře vím, co Tvoje drahá polovička dělá po nocích, tak jsem byl ohledně té inspirace celkem klidný. I když je otázka, zda by se to jeho noční vysedávání před obrazovkou počítače také nedalo považovat za jistý způsob nevěry ;-).
Jinak musím pochválit moc pěkný článek. V názorech na nevěru se s Tebou v podstatě shoduji. Stejně jako Ty mnohem závažněji vnímám duševní nevěru, přičemž co by mi opravdu vadilo, je dlouhodobá „citová neupřímnost“ a předstírání všeho druhu.
Myslím si, že fyzická nevěra bez „duševní“ je fenomén, který se ve volné přírodě nevyskytuje. Jsou to jen výmluvy mužských, kterým na to ta jejich přijde. Jakože si s někým dám pusu nebo víc a zůstávám vnitřně neposkvrněn postranní láskou? Předpokládám samozřejmě, že polibek při přání k narozeninám, na pozdrav atp. se nepočítá.
Že jsou kluci nevěrnější než holky (resp. že kluci jsou fyzicky a holky duševně) je předsudek. S kým by asi byli nevěrní, když je nás skoro stejně? Jen se o fyzické ženské nevěře nesluší mluvit, nebo ji holky nepřiznají. O nevěrné dívce zřejmě lidé obecně smýšlejí hůř než o nevěrném klukovi — i když mezi nimi není žádný rozdíl.
Zdroj: Terka.cz