Egypt není až tak nebezpečnou zemí jak se může z médií jevit. Turismus je vydatným zdrojem pro státní pokladnu, takže státní autority se snaží zajistit bezpečí turistů. Mnohem větším nebezpečím než teroristické útoky jsou různé druhy podvodných obchodníků a krádeže. Počítejte s tím, že když někde v Egyptě veřejně ukážete větší obnos peněz, tak o něj díky šikovným ručičkám zdejších zlodějíčků můžete rychle přijít.

V Egyptě se mluví egyptskou arabštinou. Psaná egyptština používá arabskou abecedu, takže pokud ji neovládáte, tak ani nic nepřečtete. Další zradou je, že arabský text se čte a píše zprava doleva a jako by to nestačilo, tak pro každé písmeno existují tři různé druhy zápisu, které se mění v závislosti, zda je písmeno na začátku, uprostřed či na konci slova. Pokud myslíte, že porozumíte alespoň číslům, tak ani tady nebudete mít moc štěstí. Arabština totiž používá jinou číselnou řadu, než tu co známe pod názvem arabské číslovky. Naštěstí se znaky číslovek lze naučit mnohem snadněji než znaky písmen abecedy. Na škodu není ani, když se naučíte několik zdvořilostních frází jako „Dobrý den“, „Děkuji“ či „Kolik to stojí“.

Při nákupu na trhu si můžete vysmlouvat i mnohem nižší cenu. Cena, kterou obchodník řekne je mnohonásobně vyšší. Nemusíte se bát a můžete říct i cenu mnohem nižší. Pokud ten předmět skutečně chcete tak nikam nespěchejte a pokud jej obchodník nebude chtít prodat za nižší cenu, tak použijte techniku naštvaného zákazníka a odejděte. Často se stává, že obchodník najednou začne nabízet mnohem nižší cenu, vyběhne za Vámi, aby Vás přesvědčil, že se nakonec domluvíte na ceně. Občas je to pěkné divadlo.

Další zvláštností, která je v arabských zemích běžnou záležitostí je bakšiš. Nikdo Vás samozřejmě nepřinutí, abyste jej někomu dali. Pokud ale chcete lepší pokoj či služby, tak bez tohoto úplatku se neobejdete.