Historie se opakuje pořád dokola. Málokdo už dnes ví, že první automobily konce 19. a začátku 20. století, v mnoha ohledech pořád ještě připomínající koňský povoz, jezdily na elektřinu. Až do roku 1920 měly dokonce elektromobily co do počtu navrch před auty benzinovými i parními. Jenže mezitím v Evropě Daimler a Diesel stále zdokonalovali své spalovací motory, v Americe se objevil Henry Ford s jeho pásovou výrobou a Modelem T, což všechno dohromady znamenalo pro elektrická auta rychlý odchod do důchodu.

Nesmrtelná myšlenka V průběhu dalších desetiletí elektrická auta prakticky zmizela ze světa. Opět se však vynořila v 60. a především 70. letech, kdy světem obcházela první ropná krize. Plody zvýšeného zájmu se ale urodily teprve o další desetiletí později.

V Evropě se elektrických aut nebály např. automobilky Renault, Volkswagen nebo Citroën a opatrně na trhu elektrické modely nabízely. Jenže mezi zákazníky prostě nebyl zájem. Rychle si zvykli na mnohasetkilometrový dojezd a jednoduché tankování na benzinkách, které vyrostly doslova na každém kroku.

O renesanci elektrického pohonu se během 90. let pokusila ještě automobilka General Motors. S dvoumístným, futuristicky vyhlížejícím modelem GM EV1 zaujala celou řadu kalifornských řidičů. Později ale nechala z dosud ne zcela vyjasněných důvodů elektrická auta sešrotovat. O jejich podivném osudu vypráví mimo jiné i film Kdo zabil elektromobil.